Diskuze
|
«« « 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 » »» |
||
| Pafir | pafir@post.cz | 23.6.2005 - 20:22 |
Kdyz se jede tramvaji z Krejcarku na Ohradu, tesne pred zatackou se na prave strane buduje jakasi hluboka dira prumer asi ctyri metry. Nevite nekdo co to je? |
||
| AGa.. | 23.6.2005 - 21:57 | |
To bude asi kolektorová šachta. |
||
| Ivan Pomykáček | 24.6.2005 - 6:02 | |
Pro Pafira a pochvala AGaovi Ano je to správně! Je to vstupní šachta kolektoru inženýrských sítí, který zde vytvaří průchod pro inženýrské sítě územím postupně zastavovaným železniční novostavbou Nového spojení. |
||
| Ivan Pomykáček | 24.6.2005 - 6:14 | |
Ještě ke geologii Vrchu (možná to bude jenom pro "fajnšmekry", ale když jse o tom tak zasvěceně diskutovali) Vítkov je výrazný morfologický element v krajině Prahy. Jeho výrazný hřbet tvoří vůči denudaci odolné skalecké křemence. Vrstvy skaleckých křemenců jsou mocné cca 100 a na jihu jsou stratigraficky i tektonicky omezeny vůči nadložním souvrstvím dobrotivských břidlic a na severu vůči podložním souvrstvím šáreckých břidlic. Styk šáreckých břidlic a skaleckých křemenců na severním svahu Vítkova tvoří geologický profil, který je zařazen do návrhu chráněných území. Při ražbě budou zastiženy paleozoické, střednoordovické šárecké břidlice a nadložní dobrotivské souvrství ve facii skaleckých křemenců. Šárecké břidlice - paleozoikum, střední ordovik Šárecké břidlice v nezvětralém stavu jsou tmavošedé prachovito jílovité břidlice, hojně slídnaté, stejnorodé. Břidlice jsou tence deskovitě vrstevnaté s velmi velkou až extrémně velkou hustotou diskontinuit a mají typickou roubíkovou rozpadavost. Souvrství je prostoupeno četnými paralelními poruchami, kolmými či kosými na vrstevnatost. Břidlice jsou charakterizovány jako středně až značně rozpukané. Na odlučných plochách jsou limonitizované. Horniny jsou místy silně stlačené, na vrstevních plochách s matným leskem vykazují slabou metamorfózu. Podél puklin a poruchových zón jsou prohnětené až drcené. Styk s nadložními skaleckými křemenci je hodnocen jako stratigrafický s ovlivněním tektonikou pražského zlomu a libeňského nasunutí. Souvrství je kontaktně provrásněno a směr vrstev se pohybuje dle archivních podkladů od SV-JZ až k SZ-JV se sklonem 30-60°. V daném území nebyly popsány zcela zvětralé šárecké břidlice. Mocnost silně až mírně zvětralých šáreckých břidlic je též zanedbatelná. Skalecké vrstvy - paleozoikum, střední ordovik Skalecké vrstvy v zájmovém území jsou světle šedé až šedé, červeně, rezavě a karmínovaně smouhované, což je způsobeno velmi značnou limonitizací a hematitizací zejména podél ploch diskontinuit. Místy hematitizace a limonitizace dosahuje takové intenzity, že vytváří tmel. Skalecké vrstvy jsou převážně tvořeny lavicovitě vrstevnatými křemenci a křemitými pískovci, které se střídají s polohami písčitých a jílovitých břidlic až jílovců. Mocnost poloh a vložek písčitých, místy prokřemenělých břidlic, jílovitých břidlic až jílovců je nepravidelná a pohybuje se od několika cm až k několika m. Břidlice jsou převážně šedé až černošedé, místy zbarvené limonitem a hematitem a to zejména na plochách odlučnosti. V některých polohách bylo popsáno fialové zbarvení. Břidlice jsou hojně jemně slídnaté, laminovaně vrstevnaté s polohami usměrněnými až mírně fylitizovanými. Břidlice jsou lokálně prohnětené s tektonickými ohlazy. Křemence jsou značně rozpukané až drcené, tektonicky porušené s převažující vzdáleností ploch diskontinuit 2 - 6 cm. Plochy diskontinuit jsou sevřené, drsné, převážně limonitizované a hematitizované. Dále byly popsány pukliny otevřené o mocnosti 1 - 3 mm vyplněné jílovými minerály. Místy se vyskytují otevřené pukliny o šířce 1 - 3 mm, max. 1 cm zpětně vyhojené křemenem, který lokálně vytváří vyrostlice. Křemence jsou všesměrně rozpukané a sklony diskontinuit vůči ose vrtu se pohybují v širokém rozptylu od 0o do 60o, místy 0° až 90°. Kvartérní sedimenty Úbočí svahu Vítkova s výjimkou navážek je vyrovnáno hlinitokamenitými svahovými křemencovými sutěmi. Jedná se převážně o hlíny s úlomky až balvany křemenců s předpokládanou mocností max. do 5 m. V některých případech nelze vyloučit, že se jedná o skrývku z opuštěných lomů křemenců, které byly lámány jako stavební kámen. |
||
| Slídil | 24.6.2005 - 15:37 | |
Když už se zde začalo podrobně probírat téma geologie, zajímalo by mě, jak dalece jsou obvykle dostupné a odborně použitelné archivní materiály o předchozích stavbách ? V případě Vítkova jsou to asi ty tunely - starý železniční a pěší. |
||
| Ivan Pomykáček | 27.6.2005 - 8:08 | |
Pro Slídila Existuje cosi jako geologický archiv, kde ze acrhivují věškeré průzkumné práce. Proto asi nejlépe slídit tam. Jinak taky u investorů a projketantů již existujích staveb. V případě Vítkova je to taky kolektor PRE a kanalizační štola. Od podzemních staveb (krytů) k mání nic nebylo. |
||
| AGa.. | 27.6.2005 - 17:53 | |
Maličko OT... na úřední desce magistrátu je ke stažení "úerko" Optimalizace traťového úseku Praha Bubeneč – Praha Holešovice. |
||
| Railmen | 28.6.2005 - 9:37 | |
ad AGa: Nedá se někde zjistit, jak to tam bude s rychlostmi? Odstraní se alespoň ta 60 v bubenečském oblouku? Když před i za je 80...v tom dokumentu jsem to nenašel. |
||
| Hajnej | 29.6.2005 - 14:11 | |
Podle mně dostupných dokumentů tam má být 80 pro klasiku. |
||
| jiri | 5.7.2005 - 19:35 | |
co dalsi fotecky? Budou? |
||
| Jiří V. | 12.7.2005 - 22:28 | |
Dobrý den. Chtěl bych se zeptat, jak moc se bude rekonstruovat vítkovské zhlaví žst.Praha hl.n.? Budou tam "koridorové" výhybky? |
||
| Ivan Pomykáček | 13.7.2005 - 6:48 | |
(Rekonstrukce) přestavba severního zhlaví žst. Praha hl.n. je nutná pro zapojení kolejí Nového spojení do osnovy kolejí této železniční stanice. Předpokládá se proto komplexní přestavba toho zhlaví, které umožní vjezdy a odjezdy vlaků směr Balabenka ze všech kolejí do všech směrů na rozdíl od zhlaví jižního,kde je tato možnost omezena. V dokumentaci pro stavební povolení, a velmi pravděpodobně to tak i zůstane pro realizaci, jsou navrženy vyhybku S49 i UIC60 tzv. II.generace na betonových pražcích s pružným upevněním v závislosti na předpokládaném zatížení dané výhybky. Tak jestli je takto možno popsat "koridorové" výhybky, tak pak ano. |
||
| Jiří V. | 13.7.2005 - 16:42 | |
Ano, přesně ty jsem myslel..Děkuji |
||
| Hajnej | 15.7.2005 - 14:24 | |
V sobotu 2.7. jsem zahlédl u východního portálu inklinometristu. Prý se pohyby kopce kontrolují obden. Trochu mě (toho 2.7.) překvapilo, že se ještě nezačal razit severní tunel, protože podle údajů, že je hotovo cca 100-150 metrů, by už byl jižní tunel trochu napřed. Ale je možné, že se postup s délkou mírně zpomaluje (odvoz trvá déle), takže se to k památníku srovná (je-li pravdou, že je snaha razit pod ním současně). |
||
| Hajnej | 15.7.2005 - 14:26 | |
Mimochodem, nebyly by nějaké "oficiální" údaje o postupu ražby...? Jo a jak se vlastně bude odvážet rubanina od západních portálů? Autem na Krejcárek a pak vlakem nebo se to začne po zrušení hrabovské spojky nakládat pod zdí rovnou do vagónů? |
||
| Jan D. | 16.7.2005 - 13:50 | |
FOTKY! FOTKY! FOTKY! FOTKY! FOTKY! |
||
| Web | 17.7.2005 - 22:46 | |
Podle informací stavby snad budou a snad jich bude víc ;) Už se taky těším, hned bude jízda kolem bezpečnější, když nebudu muset kulit oči ;) |
||
| AGa.. | 18.7.2005 - 9:13 | |
Hajnej: Mrkněte do "Přehledu výlukové činnosti" v sekci Informace stavby. Něco tam o té nakládce je. |
||
| Hajnej | 18.7.2005 - 10:23 | |
Web: včera jsem jel okolo na kole, takže jsem mohl kulit oči bez problémů. Estakáda Krejcárek: čtyři pole vybetonováno, páté v bednění, šesté připravené traverzy, sedmé nic. Na severním předmostí zbývá kus horní poloviny zdi. Hezky to koresponduje s výlukami od srpna. Most Malá Palmovka: hotova jižní opěra a oba pilíře, bední se či už betonuje severní opěra. Severní tunel se ještě nerazí. Tunelový most měl v úterý hotovu asi polovinu (tuším východní). Násep v trianglu: hotovou délku neodhadnu, je patrno asi devět vrstev postupu sypání a hutnění. |
||
