Diskuze
|
«« « 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 » »» |
||
| Hajnej | 16.5.2005 - 14:26 | |
V souvislosti s instalací "Barborky" mě napadlo, jestli to dělá osoba z církevního pohledu laická nebo zda to dělá nějaký kněz či někdo takový...? |
||
| JPB | 16.5.2005 - 18:15 | |
Hajnej: Kupodivu to není jen symbolika. Sošku sv. Barbory světí vždy kněz. Potom se zazdívá, aby se jí nic nestalo a ona mohla chránit lidi v tunelu pořád. U nás v Radotíně ji světil kněz náš.(http://www.metrostav.cz/aktuality/aktuality2.php?id=603) |
||
| Hajnej | 17.5.2005 - 10:59 | |
JPB: díky, myslel jsem si to. Mimochodem, věděl by někdo, jak se to dělalo za totáče? Barborka s knězem na zapřenou, Barborka bez kněze nebo se razilo úplně bez Barborky...? |
||
| Ivan Pomykáček | 17.5.2005 - 15:03 | |
Pro Hajnýho Ale ale pane kolego Vy snad nevíte kdo byl v té době "Pánem Bohem" a kdo "poroučel větru, dešti"?! |
||
| Hajnej | 17.5.2005 - 16:58 | |
Ale vím - a proto se ptám. Pokud je národ tunelářský dostatečně profesně soudržný, mohl mít nějakou "tajnou" Barborku (skrytím z očí bolševiků rozhodně její ochranná funkce neutrpí). Asi jako onen člověk, co dostal befehlem upálit kříž z přestěhovaného Děkanského chrámu (nebo jaxe jmenoval ten kostel v Mostě). Vylezl nahoru, řekl něco o pr**li a zkrátil ramena kříže tak, aby jich kus zůstal, ale zdola to nebylo vidět... |
||
| JPB | 17.5.2005 - 18:45 | |
Řekl bych, že dělníci si (možná) tajně zazdili sošku, o které oficiálně tvrdili, že není posvěcená. Oni ti obyčejní barabové (říká se jim tak, ne?) měli docela strach razit bez ochrany Boží. Myslím si to mj. i proto, že spousta těch obyčejných dělníků bylo ze Slovenska. |
||
| Slídil | 17.5.2005 - 22:07 | |
Nojo, ale třeba na stavbě socialismu (metra) se přece něco tak zpátečnického nemohlo tolerovat, ne ? |
||
| JPB | 18.5.2005 - 11:21 | |
Pro ing. Pomykáčka: Kdy se teda poprvé hrábně do těch tunelů? Nebo se to ještě neví? |
||
| David Cyroň | 18.5.2005 - 11:49 | |
Sošku svaté Barbory budeme osazovat . Sošku svaté Barbory posvětí světící farář. Soška svaté Barbory bude umístěna na portále tunelu a bude na nás vidět. Naše patronka svatá Barbora nás pak bude ochraňovat proti všemu zlému .Po osazení svaté Barbory bude zahájena ražba tunelu. Jinak Barabové byli většinou Slovinci, Italové a další národnosti. Viz článek níže. Barabové jsou železniční dělníci pracující v tunelech. Slovo je odvozeno z italštiny, kde "baraba", podle biblického lotra Barabáše, je používáno ve smyslu lump čili česky trhan. Zvláštní mezinárodní sociální skupina barabů byla význačná odlišným, kočovným způsobem života, nebezpečnou prací a svéráznou tradicí. Barabové stojí nejblíž horníkům, ale přesto se od nich nesmírně liší, protože barabové, najímaní zejména na nebezpečné a profesně nesmírně náročné práce v dlouhých alpských tunelech, mají v sobě něco z kočovných cirkusáků a velmi často nezanedbatelnou příměs lidí žijících na útěku nebo ve sporu se zákonem. I jejich činnost je odlišná od normálního hornického řemesla především tím, že razí díla o velkém profilu a délce i přes 20 km. Na takovýchto tunelech nastupuje za 3 směny do práce 2-3.000 pracovníků. V předstihu se razí spodní štola, až 1 km za ní horní štola, propojují se sypnými komíny a další patra za nimi odtěžuje celík mezi chodbami, další dřeví, poslední vyzdívá. Práce na velkých alpských tunelech trvá 5 i více let. Barabové zde mají piternu, tj. hospodu, vlastního pekaře, prádelnu, někdy taky školu pro děti, později i biograf. Je to celá vesnice na pochodu. Na tunelech pracuje mezinárodní společnost - Italové, Jihoslované, Švýcaři, Slováci, Češi. Celý život se potkávají na stavbách na Kavkaze, v Pyrenejích, Margecanech a někteří i v Kordillierách. První tunely byly raženy ještě za pomoci ručního vrtání, což je dneska nepředstavitelné. Barabové se při práci setkávají se závaly, výbuchy metanu a náhlými průvaly vod. Tunely, které stály několik desítek životů, nejsou výjimečné. V Lötschbergu v Alpách, když byli 3 km hluboko se štolou, se jim do tunelu provalilo horské jezero a během několika vteřin zaneslo štolu pískem na vzdálenost 2 km. Zůstala tam tehdy celá směna. Museli štolu zazdít a dvěma protioblouky razit další 15 km dlouhou. I na ní při různých úrazech zahynulo skoro 30 lidí. Proražena byla až v roce 1911. Prorážka je ohromná sláva, končí velkou oslavou a rozdáváním pamětních medailí. Ovšem nikoliv všechny barabské příběhy jsou tragické. Na Karavanském tunelu v Birnbaumu provedli Krajinci pověrčivým chorvatům pěknou taškařici. Ukradli velkého černého kocoura a v pytli jej pronesli až na čelbu spodní chodby. Tam mu pověsili na krk malý zvoneček a vypustili ho. Kocour se polekal, zasvítil očima a hnal se 2 km tunelem ven, jako by mu někdo ocas zapálil. Uviděli ho 2 bóčové, tj. pomocníci poslíčkové, zahodili vrtáky a volali: "Pomoc, zlý duch!" Tím poplašili ostatní baraby, kteří vesměs nevěděli, co se děje a protože nedávno došlo k několika menším výbuchům plynu, tak veškeré osazenstvo tunelu vyběhlo ven. Další směna odmítla nastoupit, protože věřila v nadpřirozené permonické varování před nebezpečím. Nastalo vyšetřování. Přihlásili se svědci, kteří viděli zlého ducha v podobě kocoura o velikosti jednoročního telete. Teprve třetí den se Krajinci přiznali a provoz v tunelu byl obnoven. Jiný žert provedl ministerské komisi vrchní inženýr v Oltenu na Hausteinu. Byla to štola dlouhá 8,5 km a baraby tam trápila neustále vytékající studená voda. Inženýr nechal ve vrchní štole nainstalovat soudek s dobrým bílým vínem. Od soudku natáhl komínem hadičku na stropnici spodní štoly a komín zamaskoval. Ve chvíli, kdy procházela návštěva vysokých pánů štolou, otevřeli nahoře kohoutek, takže víno začalo téct do paramentu. Inženýr komisi zastavil, v ruce měl sklenici, naplnil ji vínem a vyzval panstvo, ať se té proklaté vody napijí. To bylo překvapení! O práci barabů existují v naší literatuře nejméně 2 romány. První z nich napsal někdy v 30.letech Romuald Drlík pod názvem "Poslední barabové" a je to velmi slabé dílo. Naopak mimořádně pěknou knihu s názvem "Barabové" napsal Alfréd Technik (vyšla v knihovně Křižovatky v Praze r. 1943). K A.Technikovi, autoru dalších dvou podzemních knih (Mlýn na ponorné řece, Muži pod Prahou) se na stránkách Spelea ještě vrátíme. Zaslouží si to. Otcem barabů a zcela základním dílem o stavbě tunelů je klasická dvoudílná monografie, kniha považovaná za epochální dílo tunelářství, důlního inženýra s českým jménem Franz von Ržiha: (1. díl 1867, 2. díl 1872): Lehrbuch der Gessanten Tunnelbaukunst. Bochum . První díl má 738 stran, 354 dřevorytů a 144 tabulek. Druhý díl má 868 stran, 297 dřevorytů a 191 tabulek. Reprint knihy vyšel před několika lety jako faksimilie v nakladatelství Verlag Glückauf GmbH, Postfach 103945 v Essenu za cenu 326 DM. Velmi by mne zajímalo, kolik české krve má v sobě Franz von Ržiha a jestli náhodou nepochází také tento "otec podzemní disciplíny" z Čech, podobně jako kynžvartský rodák Adolf Schmidl považovaný za otce moderní speleologie. |
||
| Ivan Pomykáček | 19.5.2005 - 5:51 | |
Pro JPB ale i další k začátku ražby Odpověď hledejte v příspěvku pana Cyroně z fy Metrostav a.s. a pak také v rubrice informace stavby v příspěvku z 10.5.2005 - Tunely. Prosím přímou odpověď ode mě v tomto bodě nečekejte. Přece jenom nejsem ani zhotovitelem ani investorem a tak by má odpověď mohla být zavádějící. |
||
| AGa.. | 19.5.2005 - 19:20 | |
Na stránkách Metrostavu je v aktualitách zajímavý článek "Stavba Nového spojení pokračuje", mimojiné je tam i termín zahájení ražby. |
||
| P_V | 20.5.2005 - 11:33 | |
AGa: Památkáři řádí: "Namísto původních obloukových trakčních stožárů (podobných stožárům na tramvajové trati na Barrandov) budou svislé přímé sloupy." Anebo se začalo škrtat, zhnusňovat a šetřit... |
||
| Hajnej | 20.5.2005 - 14:47 | |
No, nic proti kotasím obloukům, ale přes čtyři (i více) koleje už je to (oproti dvěma na BRR) poměrně velké monstrum, za kterým by žižkovské domy trochu zanikaly. |
||
| JPB | 20.5.2005 - 15:36 | |
A to tam mají být obyčejné sloupy s typizovanými armaturami, nebo nějaké "hezčejší"? |
||
| P_V | 20.5.2005 - 17:49 | |
Ale hlavně jak ty rovné svislé sloupy budou kotvené? Boky mostovky jsou šikmé, obloukové podpěry, kotvené zvenčí, na tento sklon plynule navazovaly. ( http://www.novespojeni.cz/img/vizualizace/36_d.jpg ) Takže aby tam mohl být typizovaný svislý sloup, bude se asi muset na šikmý bok připevnit nějaká trčící konzole. Za zábradlí už není sloup píchnout kam, jsou tam koleje. |
||
| Hajnej | 20.5.2005 - 18:13 | |
Necháme se překvapit... |
||
| Hajnej | 20.5.2005 - 18:19 | |
Tak koukám na ten odkaz a je tam vidět ta předpínací tyč, co je dnes místo ní ta zídka... Ona by mohla svislá podpěra lehce protínat bok mostu a pak by ta konzole nemusela být tak dlouhá a tím ani neestetická. Já si třeba u těch "vajíček" nějak neumím představit visící "acylpyríny" (což nebyl problém BRR mostu) a nejsem si jist, zda by úplně celé zhlaví šlo vyřešit jednostranným napínáním. |
||
| Web | 20.5.2005 - 21:13 | |
To je škoda, ty sloupy jsou jedním z nejviditelnějších architektonických prvků a vypadaly by moc pěkně, s obyč bude celá stavba obyč a nemoderní :/ (myslím na pohled) :/ PS: Toho kdo pod vkládání nainstaloval tlačítko reset bych zaškrtil! ;) |
||
| Slídil | 21.5.2005 - 10:05 | |
To Hajnej: Já si myslím, že právě problematika napínání měla velkou "zásluhu" na zrušení atypických sloupů TV. |
||
| vasek | 23.5.2005 - 20:21 | |
Vysvetleni zmeny tvaru sloupu: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2005/5_20esta.htm |
||
