Diskuze
|
«« « 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 » »» |
||
| _GK_ | 26.10.2006 - 12:32 | |
Bude uvnitř estakády instalováno pevné osvětlení aby šlo tahat vercajk jednodušeji ? ;D |
||
| Sidon | 26.10.2006 - 20:27 | |
Tak si při čtení posledních příspěvků připadám jak v parlamentu.Mnoho slov a všechno o h...u.Pro někoho je problém s váhou nářadí,pro druhého jestli svítit přenoskou nebo nainstalovat stabilní osvětlení,samá péče a o koho.Myslím ,že nejlepší by bylo zeptat se montérů, kteří tuto práci provádějí.Určitě v profesním životě dělali nebo budou dělat těžší a možná i nebezpečnější práci páni "starostové". |
||
| JGR | 27.10.2006 - 11:00 | |
To Sidon Vážený, jsem zaměstnanec jedné inženýrské firmy a vím co je to stavba. S montéry jsem na akci v denním kontaktu. Malý návrh pro Vás, nechcete se náhodou realizovat v politických diskusích na Seznamu nebo IDnes. Bude to pro všechy lepší hezký weekend |
||
| Ondrej | ondrej@iynf.org | 27.10.2006 - 11:52 |
Projekt uz sleduji dele, ale teprve ted jsem "objevil" diskusi. Mohl byste mi (a mozna i dalsim laikum, kteri se sice o stavbu velice zajimaji, ale nemaji anung o stavebnich postupech) nekdo popularni reci vysvetlit k cemu je to predpinani? Armovany beton sam nedrzi? |
||
| Lukáš bludský | 27.10.2006 - 13:30 | |
předpětí - velmi stručně ale zeširoka: beton je materiál, který má velkou pevnost v tlaku, ale velmi nízkou pevnost v tahu. proto se vyztužuje betonářskou ocelí (tzv. měkká výztuž, žebírkové profily, roxory...), aby tato ocel přenášela tah a beton tlak. jenomže tato výztuž je před zatížením betonu zcela bez napětí a tah v ní se aktivuje až vytvořením trhlinek v tažené oblasti betonu. to samozřejmě může vadit, a to ze dvou důvodů: jednak se agresivní okolní prostředí může dostat trhlinkami dovnitř, a druhak je tím snížena tuhost celého betonového prvku. jak se tomu bránit: buďto navrhovat betonové konstrukce předimenzované, aby se trhlinky vůbec nevytvořily, nebo vhodnými úpravami výztuže omezit maximální šířku trhlinek (to je obvyklá cesta u železobetonu), nebo můžeme navrhovat konstrukce, kde je beton tlačený (klenby). no a nakonec můžeme vnést do betonu tlak zvnějšku - dírou v betonovém prvku protáhneme tyč nebo lano, které napneme. a vzniká-li při ohybu na jedné straně prvku tlak a na drué tah, je to při předpětí na jedné straně prvku dvojnásobný tlak, a na druhé nulové napětí (je-li předpětí centrické). a pak nakonec může mít předpínací síla nějakou excentricitu, která vytváří ohybový moment, který eliminuje ohybový moment od zatížení. |
||
| J.V. | 27.10.2006 - 13:54 | |
Taky by mne zajímalo, jestli uvnitř mostu bude nainstalováno trvalé osvětlení. |
||
| Lukáš Bludský | 27.10.2006 - 14:06 | |
s trvalým osvětlením uvnitř mostu se nepočítá (při revizích bude stačit baterka, při případné údržbě se natáhne prodlužovačka) |
||
| Zdena Urbanova | zdena.urbanova@centrum.cz | 27.10.2006 - 14:46 |
Dobry den, bydlim v tesne blizkosti Negreliho viaduktu a zajima mne,zda a kdy zde bude konecne ukoncena vlakova doprava a vubec k cemu bude tento viadukt v budoucnosti slouzit. Dekuji predem za poskytnute informace. Z.Urbanova |
||
| Slídil | 27.10.2006 - 16:21 | |
To Zdena Urbanova: Docela by mě zajímalo, na základě čeho se domníváte, že by tam měla být ukončena vlaková doprava. Nové spojení (hlavně odbočky Balabenka a Rokytka) se staví tak, že s provozem na Negrelliho i nadále počítají. A hlavně, pro cestující příměstské železnice by zbytečná jízda oklikou asi nebyla nic atraktivního. Situace dnes na západní části staveniště: V 5. poli estakády jsou prefabrikáty komplet, dokonce už jsou vyarmovány i příčníky, jenže chybí 3 prefabrikáty 4. pole. Vadí tam ten roh depa, ale betony pro jeho přemostění už jsou hotové. Nad třetími prefabrikáty 8. pole (na samém konci 2. taktu) už jsou připraveny horní IP závěsu, který pomůže snížit průhyb IP přes Trocnovskou. (Zdálo se mi, že průhyb IP přes Trocnovskou vidím pouhým okem z polomostu v Husitské.) Dolní IP byly zatím položeny dole. Vypadá to, že karlínská strana IP přes Trocnovskou se bude prohýbat o kapánek víc, než žižkovská, protože Trocnovská a osa estakády nejsou v pravém úhlu, díky čemuž bude na karlínské straně trochu větší rozpětí. Předpokládám, že onen závěs bude aktivován až po předepnutí 2. taktu. Příčné kabely pro předepínání už jsou protaženy. Zbytek 8. pole (a přesah do 9.) zatím vyarmovaný není, ani dolní deska. Opěra 1 už má vybetonované boční křídlo, chybí jen jeho koruna. Zbytek O1 má vybetonovaný podkladní beton. Konečně už se dělá díra do země pro pokračování zdi od mostu u Bulhara. |
||
| Hajnej | 27.10.2006 - 17:15 | |
Slídil: mě se taky zdálo, že je ten průhyb vidět, tak aspoň nejsem sám (podezíral jsem brejle ze zkreslení). |
||
| M.V. | 28.10.2006 - 4:21 | |
Chtěl bych poděkovat panu L. Bludskému za podrobné vysvětlení předpětí. Lze velikost předpětí po dokončení stavby nějak (pravidelně) měřit? |
||
| Ondřej | 28.10.2006 - 16:37 | |
Díky Lukáši za podrobné a vskutku populární vysvětlení. Na konci už to tak populární není a tak mi věta "a vzniká-li při ohybu na jedné straně prvku tlak a na drué tah, je to při předpětí na jedné straně prvku dvojnásobný tlak, a na druhé nulové napětí (je-li předpětí centrické)." pořád přijde trochu tajemná. S tou excentricitou mi to nějak sepnulo (když to lano ohnete proti směru zatížení - třeba vlak jedoucí na krajní koleji - bude ho tah lana efektivně eliminovat), ale s tou uvedenou větou mi to nějak nespíná. PS. Tykání pužívám, protože jsme spolu párkrát lezli... Mrkvový pilíř, třeba :-) |
||
| Petr | 29.10.2006 - 21:03 | |
Když už tady byl zmíněn Negrelliho viadukt, uvažuje se o jeho rekostrukci? V současnosti vypadá, že se na něj sto let nesáhlo (až na ty odstraněné oblouky nad Křižíkovou ulicí). Víte o tom někdo něco víc? Hezký večer. |
||
| _GK_ | 29.10.2006 - 21:24 | |
Nergeliho viadukt by si dle mne zasloužil odstranit ty obludné zazděné výklenky a obchůdky a inovovat stožáry některé jak jsem koukal je div, že ještě stojí. |
||
| Hajnej | 30.10.2006 - 12:13 | |
Ondřej: Pravděpodobně je tou centricitou míněno pokud předpětí působí uprostřed výšky nosníku (obdélníkového průřezu). Ony by se totiž ty předpínací prvky daly dát jen dolů, aby se nám nahoře zbytečně nedvojnásobil tlak. Další finta, na estakádě rovněž použitá, je zakřivení předpínacích prvků. Podélná předpínací síla násobená křivostí nám pak dá příčnou nosnou sílu na metr délky. Pro malé úhly zakřivení ji můžeme uvažovat jako svislou a celkovou sílu nesenou křivostí výztuže jako součin předpětí a úhlu zakřivení. Výhoda je, že předpětí pak nemusí být tak velké jako u přímé výztuže. V sobotu před půl pátou posadil "malý Švestka" první IP na pižma u depa, zakrátko následovaly i další (ti chlapi po těch pižmech lezli jak opice po stromech, až se tajil dech). Konzole jsou už vysazeny od Dx05P01 až po Dx09P03, tedy už čtyři a čtvrt pole neboli cca 35% délky. Zdá se, že se bude pracovat po obou stranách, byť ne asi úplně současně, lešení je na skruže zdá se dost. Na falešném primáru západního portálu jižního tunelu je vidět rozšíření a zase zúžení - to bude taky kotevní výklenek pro trakci? Na východě je betonářský vůz zvenku dokončen. Na východní opěře se armují a bední svislé prvky. V prostoru Balabenky bylo vidět vztyčené rameno "velkého Švestky" - copak tam dělal (já tam už nedokoukl)...? |
||
| Radek | 30.10.2006 - 15:48 | |
To Hajnej: Na pilíře mostu Nová Balabenka se od minulého týdne pokládají ocelové překlady (nejsem stavař, tak to neumím správně pojmenovat. Jsou myslím dva pod každou kolejí. Dneska ráno byly umístěny 4 z budoucích 6. Dále se betonuje první pilíř (od západu) estakády Sluncová, pro další pilíře se odbagrovávají a čistí piloty. Už nějaký čas se betonují podchody z Karlína na Krejcárek. |
||
| Hajnej | 1.11.2006 - 9:19 | |
Včera odpoledne se už dostavovalo lešení u depa (pro 04P010-12). Docela jim to šlo od ruky (hlavně je to velmi vtipná stavebnice - třeba tím, jak lze udělat průnik dvou stojek do sebe). |
||
