«« « 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 » »» |
||
Lukáš Bludský | 10.11.2006 - 8:24 | |
abychom si rozuměli: setinné hodinky jsou vobyčejné mechanické měřidlo, založené na převodu zatlačení čudlíku na ručičku, takže to vypadá jako stopky. takový upravený mikrometr, kde se nekroutí šroubkem. normální člověk se s tím setká poprvé a naposled při fyzice na techničtější střední škole nebo v prvním ročníku jakékoli technické vysoké školy, kdy se v rámci fyzikálního praktika měří teplotní roztažnost mosazné a ocelové tyče. |
||
J.V. | 10.11.2006 - 9:10 | |
Koukám, že se diskuse nebývale rozjela. Díky za fotky, ale zase je to nějak špatně srovnané, nezačíná to první fotkou. |
||
JGR | 10.11.2006 - 9:18 | |
To Lucas B OK ale elektrika je elektrika, nemá to vakly v převodech, nezrezne to,neulomí se tomu ručička, nemusím se na to čumět pod přesným úhlem, dá se to lehce digitalizovat a zpracovat na kompu a vzpoměl bych si ještě na další výhody. Dík za fotky |
||
Hajnej | 10.11.2006 - 10:17 | |
JGR: zkuste hledat heslo "úchylkoměr"... Až zas takovej vakl to nemá, krom toho se neměřej setiny, ale řekněme desetiny až milimetry a celej fór toho drátu jaxem pochopil spočívá ftom, že ty desetiny až milimetry neměřím na dvaceti metrech výšky, ale jen na těch pár centimetrech co zbudou po odečtení délky drátu. No a aby do toho ten drát nekecal, tak je napínanej konstantní silou (= závažím), aby se vyloučila délková deformace, a je z invaru, aby nevadilo, že než tam ty zatěžkávací mašiny najedou, tak vyleze sluníčko zpoza mraku nebo zase zaleze zpátky a změní se teplota. Mmch to přehlédnutí konstantní síly bylo u mě trestuhodné, protože pak je frekvence příčných kmitů samozřejmě konstantní... |
||
Vítek Podolák | 10.11.2006 - 10:20 | |
Zajímalo by mě, jak je nakládáno s vytěženou zeminou, kam je vlaky odvážena z hlavní deponie a je-li vůbec ještě nějak užitečná. Děkuju |
||
JGR | 10.11.2006 - 13:16 | |
To Hajnej ve 21 století převádět pohyby nějakýho strojku na el. signál když už máme tenzometry se mi zdá trochu old fashion. Máte pravdu v tom, že měřím rel. prodloužení toho drátu. Když měřím průhyb tenzometricky, tak nalepím na vhodné místo placku, připojím na měřící ústřednu a komp a jedu. Mimo to je to metoda vhodná i pro dynamický testy, kdy mám tředa desítky snímačů. To si u úchylkoměrů nedokážu představit. No a myslím si že je správnej čas diskuzi o úchylkoměrech a ostatních úchylech skončit |
||
J.Janeba, Skanska DS | janeba@novespojeni.cz | 10.11.2006 - 13:28 |
Přebytečná a nevhodná zemina je ze stavby odvážena na skládku v Jenči (někdy se říká Jeneček, neznám přesně místní názvy). Na nevyužívané části koleje Středokluky - Rudná za žst. Hostivice se Ua vozy vyklopí a zemina je rozvážena na pole, v budoucnu zde možná vznikne velké zahradní centrum. Letošní kampaň odvozů zeminy vlaky skončila v říjnu. Materiálem na hlavní deponii Krejcárek je tak nyní pouze kamenivo z tunelů, a to má jiné využití. |
||
Hajnej | 10.11.2006 - 13:37 | |
JGR: no jo, ale proč bych měl složitě bádat nad vztahem lokálního prodloužení v místě nalepení tenzometru (a spoléhat na to, že se mi betonové hebedo prodlužuje na celém svém povrchu všude stejně), když si mohu změřit přímo celý průhyb, což je mimochodem přesně ta veličina, které mě zajímá. Mimochodem existují třeba digitální šupléry, tak nevím, co je špatného na digitálním úchylkoměru. Jinak ale vůbec neměřím relativní prodloužení toho drátu, naopak se jeho konstantním zatížením a materiálem pečlivě snažím, aby se nijak neprodlužoval. To, co měřím, je průhyb toho mostu, co je na něm ten drát pověšenej. Možná by stálo za to před polepováním vhodnejch míst plackama připojenejma ke kompu používat takovej ten šedej květák, co se ho všichni snažej tím kompem nahradit... |
||
JGR | 10.11.2006 - 14:20 | |
To Hajnej už mě unavuje psát o tom úchylkoměru. No a už i starej Baťa říkal: dřinu strojům. Malý cvičení pro váš květák: spočtěte si integrál sin(x)/exp(tg(x))Na kompu to mám za 3 sec. Z hlavy za 5 min (musí to bejt dobrej matematik). Nicméně ale platí, že ten výraz kterej integruju si musím dát dokupy sám, to za mě žádnej komp neudělá |
||
I.Star | 10.11.2006 - 15:00 | |
Pro informaci, i když celá diskuze o měření průhybu vznikla kvůli Březenskýmu mostu, na estakádě toto měření probíhalo taky, a to v 6.poli (to je to, co se dělalo jako první). Dráty byly nataženy po celou dobu výstavby pole a měření prováděno vždy před a po každé betonáži. |
||
_GK_ | 10.11.2006 - 20:47 | |
Ta deponie kam se vozí zemina je v obci Jeneč u Prahy obec ležící na I/6 (Karlovarka) a to že tam jednou bude zahradní centrum je teda výsměch! Za komunismu se zde pěstovali dřeviny určené k vysazení v celé Praze bylo to tam moc pěkné po revoluci to chátralo a nakonec někdo vymslel, že se sem bude vozit kdejakej sajrajt co se vybagruje. Ted to ovšem začíná být nepříjemné ze všech stran se staví rodinné domky jak o závod a tak se to zřejmě majitel bude snažit udat na nějakej ušlechtilej účel :/ |
||
meny | 12.11.2006 - 0:30 | |
2 JGR Na vysvetleni: tenzometricky se meri pretvoreni, tim budikem se meri draha, o jakou se ten natazenej drat posune => ten drat se nepretvori a tudiz neni mozne ten pruhyb merit tenzometrem a navic si nedokazu predstavit jak tu "placku" na to lanko nalepit ;-) |
||
JGR | 13.11.2006 - 7:38 | |
Naposledy k tomu proklatému úchylkoměru. Včera to bylo vidět ve zprávách na NOVĚ a pak mi všechno došlo. Zmýlil mě termín "drát". Pro mě je drát cosi co má průměr okolo 2 mm. Ten invarovej drát má průměr, odhadem asi 10 mm (opravte mě někdo), pak se ovšem neměří prodloužení anóbrž pohyb což mi napoprvé nedošlo. No a teď je otázné jak ten pohyb, nebo chcete-li posun polohy koncového bodu měřící tyče vyhodnotit, a jsme u toho co jsem chtěl říci. Buď tu změnu vyhodnotím mechanicky přes páky a převody avšak vakly atd.... viz mé předchozí úvahy, nebo elektronicky, tenzometr, piezokrystal a už si nedokážu vzpomenout na další. V 21 století ještě mechanické měřící přístroje??? pravda v něco málo případech to jinak nejde. Hezký den všem |
||
Hajnej | 13.11.2006 - 9:20 | |
JGR: jo, PC mi to zintegruje doslova v oka mžiku, ale já zas můžu za těch 5 minut přijít na to, že se pokouším integrovat kravinu (nebo že tam mám nějakou singularitu typu dělení nulou, kterou ten komp při konečně jemném krokování vesele mine). Tedy de facto dokazujete, že jste to Baťovo heslo pochopil tak trochu (nebo úplně?) špatně. Nicméně z Vašeho dalšího příspěvku svítá jakási naděje, že jste už pochopil wo co go. Zbývá už jenom vzít do teplejch nějakej ten úchylkoměr a zkusit si vyšahat tu vůli (oni totiž naši dědkové nebyli žádní voli a tak si s tou vůlí v zubech poradili i bez PC). S překvapením zjistíte, že tam kór moc žádná není (a z nějaké té setiny se nestřílí, když v mostařině jde o milimetry)... Za ten "drát" se ovšem na betonáře nesmíte zlobit, oni jsou holt zvyklí na jinší průměry. To asi jako když nám trakčákům říkal radiář cosi o velkých proudech a měl na mysli půl ampéru... ;-) Jo když jsme u těch drátů - víte, jak se za poslední války kontrolovalo rovnoměrné rozložení váhy na kola u mašin (typicky po vykolejení), když nejbližší kolová váha byla kdovíkde? To se nastříhaly kousky drátu, položily se podél na temeno kolejnice a tou mašinou se přejely. Pak se vzal mikrometr a změřilo se splácnutí. Pokud bylo stejné, jelo se. Když ing. Hálovi tuhle metodu kdosi zpochybňoval, sešteloval podle toho vypružení na jedné mašině a pak ji zvážili: největší rozdíl byl 50 kg... |
||
Ondra | 13.11.2006 - 9:55 | |
Chtěl bych se zeptat, (na) co jsou ty kabelům podobné předměty trčící z horní desky estakády po jejím zabetonování. Všiml jsem si, že na 6.poli už nejsou zřetelné... Děkuji. |
||
Lukáš bludský | 13.11.2006 - 10:11 | |
kabelům podobné předměty trčící z horní desky estakády po jejím zabetonování, na 6.poli už nejsou zřetelné - to se jedná o odvzdušňovací trubičky pro injektáž kabelů. po zainjektování se ulomí v úrovni povrchu desky. |
||
JGR | 13.11.2006 - 12:51 | |
Ááááááá tak pán je silař?? a pracující u ČD? A kdypak bude mít PENDOLINO certifikaci pro OBB a DB??? O tohle by jste se měl starat a ne vo to co já chápu a co ne |
||
Hajnej | 13.11.2006 - 13:09 | |
JGR: u ČD nepracuji a Pendolino není můj problém. To, co dělám já, na dráze funguje. Zato Vy byste se měl vážně zamyslet nad tím, co Vám z toho "kompu" vyleze, když budete ten sínus lomenej é na tangentu numericky integrovat v okolí lichejch násobků pí půl... |