Diskuze
|
«« « 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 » »» |
||
| Jan | 1.2.2007 - 19:38 | |
Díky za podnětnou a zajímavou diskuzi a vůbec stránky inspirujíci k dalšímu studiu na stavební fakultě :o)! |
||
| Pavel | 1.2.2007 - 20:25 | |
Diky za fotky. Mam jednu 'stavarskou' otazku, jsem laik tak me berte s nadhledem. Jak se resi dilatace u koleji dneska. Driv byly spary... Slysel jsem neco jako, ze se to kompenzuje v obloucich (zvetsi se polomer), jak by to ale fungovalo na smerove uplne rovne trati? nebo je to vsechno jinak. diky pavel |
||
| Šťoura | 1.2.2007 - 21:23 | |
Já bych se přidal k Pavlovu dotazu a zeptal bych se jak se dilatace řeší u pevné jízdní dráhy? Děkuju za odpověď. Díky za foto a video :))) |
||
| roland | 1.2.2007 - 21:33 | |
Takove ty leskouci se kovove predmety pod dokoncenou casti estakady nad Masarykovým Nadrazim, to je osvetleni??? Par prispevku dozadu se uvadelo(nakres) mozne vyuziti prostoru pod estakadou. Planuje to mesto takhle realizovat, nebo ne? Nevim jak je to daleko na nejbližsí metro, nebo tramvaj, ale myslim ze by to bylo vhodne místo treba na parkovani zajezovych autobusu, nebo treba i jako Zachytne parkovisko pro turisty....:o) Diky za fotky, preju hezke pocasi a hodne uspechu pri stavbe, hlavne at Vam vydrzi tok financi, tempo a chut.o) |
||
| FAST | 1.2.2007 - 22:20 | |
K otazce dilatace, ktera je potreba kvuli tepelne roztaznosti kolejnic. Drive se to resili ve stycich kolejnic, proto taky to klasicke "drncani" vlaku na kazdem styku (kazdych 20m). Dnes se pouziva tzv. bezstykova kolej, tedy dlouhe, do jednoho kusu svarene kolejnice. Je nekolik vyvojovych typu, ale dnes se nejcasteji pouziva "v podstate nejjednodussi typ" tedy bez dilatacnich zarizeni. Veskere osove sily vznikle namahanim od teploty prenese ocel (kolejnice) a konstrukce kolejoveho loze. Proto se take pro oblouky od urciteho polomeru pouziva tzv. prazcovych kotev, ktere zvetsuji pricny odpor kolejoveho loze a tim zabranuji jeho vyboceni z projektovane polohy. Je jasne, ze vsechny kolejnice nejsou svareny v jeden kus, stale existuji styky, take predevsim z duvodu zabezpeceni provozu, ale i po urcite delce s beznym kolejnicovym stykem. |
||
| Qěcy | 1.2.2007 - 23:27 | |
Kolejnice se zhruba od roku 1940 svařují v bezstykové (teoreticky nekonečně dlouhé) pásy. Bezstyková kolejnice nedilatuje do délky, ale do šířky, protože je jí zabráněno v podélném posuvu. Proto se musí bezstykovka dobře udržovat, nesmí se svařovat (závěrné svary) z alibovolné teploty a pražce, upevňovadla a štěrk musí být v perfektním stavu, aby ty obrovské síly v kolejnicích nezpůsobily vybočení koleje. V obloucích s malými poloměry se navíc pod pražce připevňují tzv. pražcové kotvy, které brání příčnému posuvu pražců ve štěrkovém loži. Jenže na mostě i bezstykovka dilatuje spolu s konstrukcí mostu. Estakáda tunel - Hlaváč bude celá dilatovat jen na jednom konci, takže se estakáda i koleje na ní budou v jednom místě pohybovat až o půl metru. Proto v kolejích musí být dilatační zařízení s extrémními parametry (na české poměry). |
||
| HonzaJ | 1.2.2007 - 23:36 | |
Estakáda u Dlouhé Třebové má udělanou dilataci tímto způsobem http://www.k-report.net/koridory/galerieIV/I216.jpg |
||
| Ondra | 2.2.2007 - 0:20 | |
Díky za fotky. Zvlášť ty z "interiérů" estakády jsou hodně zajímavé - v tomhle případě (a taky u pohledů v tunelech) jsme si "pražáci i mimopražáci" rovni. -Jsme odkázáni jen na Vaše fotky. Takže ještě jednou díky za ně. |
||
| Observer | 2.2.2007 - 7:54 | |
Je demontovaný lešáňko pod poli 5,6,7: je to nádhernej pohled,jako když motýl vyletí z kukly, všem příznivcům doporučuju si tam udělat výlet. |
||
| Hajnej | 2.2.2007 - 9:12 | |
FAST: kolejnice jsou už poměrně dlouho 25 m dlouhé. HonzaJ: to na té fotce je ovšem dilaťák bezstykovky, ještě je tam dilaťák mostu, který se pozná podle "želez" v ose koleje ztužujících rošt. |
||
| J. V. | 2.2.2007 - 9:53 | |
Díky za novou porci videa i fotek. Zjišťuji ale, že jsem nepochopil, jak se dělá hloubená část tunelů. Můžete, prosím, znovu vysvětlit postup? |
||
| Hajnej | 2.2.2007 - 11:08 | |
J.V. V prvním přiblížení se udělá betonová roura, která prodlouží ostění ražené části, a ta se následně zasype. Tu rouru je potřeba bednit zvenku i zevnitř. Zevnitř se postaví buď klasickej šalunk, anebo se použije šalovací vůz pro raženou část. Zvenku se to bední buď taky klasicky (qidění na východě), anebo falešným primárem (qidění na západě a vysvětleno dříve). |
||
| J. V. | 2.2.2007 - 12:52 | |
No to chápu, že se udělá betonová roura a ta se zasype. Jen mi není úplně jasný postup betonování (a armování, izolování atd.) té roury. |
||
| Mates | 2.2.2007 - 12:54 | |
2 roland: podle mého pozorování ty lesklé věci jsou opravdu reflektory, několikrát jsem je viděl i rozsvícené. Blízko je estakády je teoreticky metro Hl.n.(C) a Náměstí republiky(B) a také spousta tramvají. Parkoviště pro bus není špatný nápad, je to dobrá alternativa např. místo "odjezdního místa" v ulici Na Florenci. Myslím ale, že pod estakádou bude spíš něco jako "nástupní místo na vrch Vítkov" (nerad bych ale mátl, jsem laik). S plánovaným železničním muzeem vlastně nevím, jak to dopadlo. |
||
| Hajnej | 2.2.2007 - 13:55 | |
J.V.: Buď se dělá falešný primár, jako kdyby byl tunel místo ve skále vyražen ve vzduchu, a v něm se postupuje stejně jako v pravém primáru, tj. zvnějšku dovnitř. Nebo se to udělá přesně obráceně s klasickým bedněním a pak se postupuje zevnitř ven. Aspoň co jsem pozoroval na východním konci jižního tunelu, tak se udělá vnitřní šalunk, armatura a vnější šalunk, kterého nahoře tak metr-dva na šířku chybí a tamtudy se tam nakydá beton a nahoře růčo uhladí (je to skoro vodorovně). Pak se to nejspíš zvenku polepí izolací a asi i opatří ochranným betonem (stříkaným...?). |
||
| MilanCH | 2.2.2007 - 21:03 | |
Pánové mám opět dotaz: na videu jsem objevil obrovské příčné íčko a nepochopil jsem na co tam je. Snad aby to před betonáží drželo pohromadě?? Možná jsem řekl blbost a tak se omlouvám. Prosím odpovězte mi někdo. Díky. |
||
| Jan | 3.2.2007 - 11:48 | |
Není to náhodou tohle? http://www.novespojeni.cz/fotografie_detail.php?id_obrazku=1393&am - p;id_galerie=33&oblast=0 - |
||
| MilanCH | 3.2.2007 - 18:02 | |
to Jan: jo to je ono díky. Ale opět otevírám otázku skruže. Zjistil jsem, že jsem idiot a fakt to pořád nechápu, i když jsem si myslel že jo. Skruž je pomocná konstrukce, která se odstraní po zatvrdnutí betonu, nebo zůstává na místě? Nebo je to celé těleso mostu a je to vidět zvenčí jako finální podoba celého díla? Já se fakt omlouvám za nepochopení, ale pořád mi to vrtá hlavou. Zajímalo by mne jestli je skruž na nějaké fotce vidět. Nepotřebuju vysvětlit význam slova, ale najít místo, kde se nachází. Díky za odpovědi a snad se už nebudu ptát na to samé. |
||
| bobo | 3.2.2007 - 22:14 | |
Pod slovem skruž si představte bednění mostu i podpěrnou konstrukci toho bednění dohromady. část skruže je vidět zde http://www.novespojeni.cz/img/fotografie/1367_d.jpg |
||
| Tomáš Žák | 4.2.2007 - 0:51 | |
To MIChALCH: Ještě lépe je skruž zachycena zde http://www.novespojeni.cz/fotografie_detail.php?id_obrazku=1531&am - p;id_galerie=35&oblast=0 - čás tuž je uložena na podpěrné honstrukci a neusazený zbytek (bočnice) jsou vidět v pozadí vedle "tunelového mostu" |
||
