Diskuze
|
«« « 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 » »» |
||
| Slídil | 31.8.2007 - 10:43 | |
Hejno supů, většinou oranžově zabarvených, se vrhlo na starou část kolejiště Masaryčky. Zhruba před dvěma hodinami se rozesmutnělo návěstidlo Sc1-5 (bylo zhasnuto). Odjezdy směr Libeň (Sc4 a Sc5) jsou na přivolávačku, předpokládám, že tento stav bude trvat do doby, dokud se bude muset jezdit jen přes kolej 102 a bude tam stanoviště 5, resp. vyhybka P1. Vjezd do Dvorany (Lc102) je na žlutou a bílou. |
||
| Libor Klepac | 3.9.2007 - 15:36 | |
Dobry den, chtel zeptat, jestli jsou ta lana podelneho predpeti v "jednom" kuse od zacatku estakady az na konec, nebo jestli jsou vzdy jenom v ramci jednoho useku, mezi nosniky? (jak se zaklada dalsi usek, kdyz je to tam zabetonovane?) Nedavno jsem jel do Hradce a ten vyhled na stavbu byl vskutku pekny pred chvili tu je takovy smutny vlak (z Plzne smerem na Prahu) - bylo tazene Eso s pomackanou kabinou a za nim nekolik osobnich vagonu, vetsinou bez oken a bez dveri |
||
| Franta | 3.9.2007 - 16:14 | |
to: L.Klepac: To byl "Mrtvej vlak"... |
||
| Ondrej | 4.9.2007 - 9:29 | |
Pripojuji se k Liborovi - jak se zalozi podelna predpinaci lana? Jsou uz ted umistena do tech husich krku? Zatim se mi to nezdalo, vypadaly na to prilis lehke (aspon podle toho, jak se s nimi manipulovalo v 1. a 2. poli). Pokud tam jeste nejsou, jak se tam dostanou? |
||
| Lukáš Bludský | 4.9.2007 - 10:33 | |
předpínací kabely: jednak jsou v estakádě kabely "průběžné", tj kotvené z čela trámu v pracovní spáře mezi etapami, a druhak příložky, kotvené v nálitcích trámů, které jsou přístupné ze střední komůrky. průběžné kabely jsou napínané na délku 2 polí, to znamená, že v každé pracovní spáře je polovina kabelů kotvena a polovina kabelů prochází. kotvené kabely jsou "spojkovány", to znamená, že kotevní deska kabelu slouží k ukotvení lan napínaného úseku a zároveň se do ní kotví lana pokračující (z obrázku by to asi bylo jasné hned, popisuje se to dost blbě). kabely nemůžou být na celou délku mostu ze 3 důvodů: 1. technologie výstavby a nasazení podpůrné konstrukce bednění (skruže) - by to tam muselo "spát" po celou dobu výstavby 2. ztráty předpětí třením v zakřivení kabelů - z předpínací síly by uprostřed mostu moc nezbylo. 3. předpínací zařízení má omezený zdvih pístu. příliš dlouhý kabel by se při předpínání příliš protahoval a zdvih pístu by nestačil. |
||
| jk2 | 4.9.2007 - 14:12 | |
Ještě k předpínacím kabelům: neznemožní toto řešení budoucí výměnu kabelů (pokud vím, vyměňovaly se už u některých mostů z důvodu únavy materiálu nebo se po čase dopínaly), počítá se vůbec s něčím takovým? A jsou vůbec přístupné pro kontrolu a údržbu? Děkuji. |
||
| Hajnej | 4.9.2007 - 15:53 | |
Tuším, že tam jsou další zatím volné kanály pro další kabely. |
||
| Libor Klepac | 4.9.2007 - 16:27 | |
to Lukáš Bludský: diky za odpoved. takze to predpinani na dve pole je vlastne podobne, jako kdyz se dela vazba pri zdeni z cihel na nekterych fotkach je prave videt ta "vec" na predpinani, to jde delat vzdy jen z jedne strany, ze? Ale to tam asi pisete, ze jedna strana je uchycena k desce a na druhe se to predpina |
||
| Pštros | 4.9.2007 - 19:06 | |
K předpínacím kabelům Mám laickou otázku, která možná většině z Vás bude připadat směšná, ale trápí mě již delší dobu a teď je vhodná příležitost ji položit. Soustava předpínacích lan působí vlastně ve výsledku jako jedno obrovské lano. Kdyby vedla estakáda přímo, nemám s tím problém, ale pokud vede obloukem jako ta nad Masarykovým nádražím, výsledný silový vektor těch kabelů, musí působit do středu oblouku - čili někam k Žižkovu, ne? Jak je pak možné, že tam ten most z pilířů nesklouzne? :-)) Jaké jsou hlavní faktory? Váha...? Díky za nějakou odpověď, je to pro mě fyzikální paradoxón :-))) |
||
| Jan | 4.9.2007 - 21:12 | |
2 Pštros: Schválně jestli se trefím... Myslím, že přes dvě pole není oblouk tak výrazný a že otvory pro kabely jsou o něco větší,než kabely samotné, tudíž jsou jimi schopny lana na vzdálenost těch dvou polí projít jako přímka. Lépe řečeno úsečka :) |
||
| Lukáš Bludský | 5.9.2007 - 7:49 | |
tyto tzv. soudržné kabely (uvnitř trámů, zainjektované cementovou maltou) se měnit opravdu dost dobře nedají. ale významnější mosty je zvykem připravit na případné budoucí zesílení "volnými" kabely - a i estakáda mas.n. je takto řešena. to zna,mená kabely vedené mimo průřez mostu (v tomto případě ve střední komůrce) s průchodkami a deviátory v příčnících. proč nepoužijeme jenom volné kabely? nižší účinnost (menší možná excentricita kabelu od neutrálné osy) a dramaticky vyšší cena volných kabelů. půdorysný oblouk: samozřejmě že tento problém existuje a kabely jsou půdorysně zakřiveny. mosty "běžných" rozpětí však zpravidla mají ve směru vodorovném tak obrovskou tuhost, že je rozdíl v napětí vně a unvitř půdorysného oblouku poměrně nevýznamný. samozřejmě při rozpětí několik stovek metrů je to jinak a takové mosty se zpravidla dělají půdorysně přímé. |
||
| Lukáš Bludský | 5.9.2007 - 7:57 | |
ještě k tomu půdorysnému zakřivení předpínacích kabelů: statické působení předpětí si můžeme představit jako vnější síly. osamělá břemena v místě kotvení (síla ve směru osy kabelu) a spojité zatížení v místě ohybu kabelu - spojité zatížení směrem do středu oblouku. plus samozřejmě ztráty předpětí v zakřivení kabelu a to jako spojité zatížení ve směru osy kabelu. celková výslednice je samozřejmě nulová a most k vltavě neodpochoduje. (minulou odpovědí jsem možná zmátl, těch důvodů, proč se větší mosty obvykle dělají přímé je mnohem víc, jednoduše řečeno proto, že některé faktory, u běžných rozpětí nevýznamné, se stávají zásadními). |
||
| BOBO | 5.9.2007 - 11:40 | |
2 pstros: Jenom doplnim p. Bludskeho.... Dostredne sily od predpeti opravdu existuji, most nespadne diky tomu ze ma v pricnem smeru ohromnou tuhost, tudiz tyto "male" sily ho nedokazi zkroutit a druha vec je ze most tez ulozen na tzv. pricne pevnych loziscich. Tyto loziska umoznuji posun mostu v podelnem smeru, ale v pricnem (tedy do stredu oblouku) posunu zabranuji.... |
||
| jk2 | 5.9.2007 - 11:52 | |
Hm... Tedy, jestli si to dobře představuji...kdyby kabely byly kotveny každý kousek zvlášť, nepůsobily by jako spojité lano a faktor půdorysného zakřivení by se neprojevoval. Jelikož ale jsou postupně "navazované" na společné kotvicí desky, chovají se jako průběžné lano na celou délku mostu. Ale... protože nosnost (tuhost) trámu roste lineárně s jednotkou "šířky" a třetí mocninou "výšky" (pro daný směr zatížení), pak má-li mostovka řekněme 5m výšku a 20m šířku, pak její tuhost ve vodorovném směru je 4na3 = 64 krát větší než ve směru svislém (teoreticky), čili její "prolomení" předpínacími lany a stažení mostovky z pilířů nehrozí. Je to správně? |
||
| Pštros | 5.9.2007 - 12:53 | |
Děkuji všem za snahu o vysvětlení! :-) Doufal jsem, že to tak nějak bude - že ten betonový kolos má jednoduše takovou tuhost, že s ním ty předpínací provázky nic neudělají... |
||
| Lukáš bludský | 5.9.2007 - 13:31 | |
příčně vedená ložiska nemají s předpětím nic společného! ta tam jsou od toho, aby chytala nahodilé vodorovné zatížení kolmo na osu mostu - tj. vítr, odstředivé síly v oblouku a zemětřesení. |
||
| Ayehow | 5.9.2007 - 14:34 | |
Zdravím všchny, líbí se mi, když se v diskuzi protřepává i trocha teorie, protože ta nikoho nezabije :). Zaujala mě zmínka o injektáži předpínacích kabelů cementovou maltou. Proč se to dělá, je mi jasné (něco jsem o tom četl, pro ostatní zkráceně - vyšší pevnost celé soustavy při stejném předpínacím tahu, lepší ochrana kabelů proti opotřebení a korozi - snad to mám správně). Nikdy jsem si ale nevšiml, jak a kdy se to dělá, viděl jsem jen ten předpínací stroj. Viděl to tu někdo z diskutujících, případně je to na nějaké fotce? |
||
| Ondřej | 5.9.2007 - 16:57 | |
Lukáš Bludský: Vítr může způsobit vodorovné zatížení mostu? To se taková mrcha jako je estakáda může hnout kvůli větru? |
||
| Hajnej | 5.9.2007 - 19:22 | |
Odnřej: Vítr může vyvolat vodorovné síly na cokoliv s nenulovou plochou, kteroužto vlastnost vykazuje i estakáda. Otázka, jestli to s estakádou pohne nebo ne je už něco jiného - a z odpovědi na ni pak zjistíme, jestli stačí tření a nebo jsou potřeba příčně tuhá ložiska. |
||
| anonymous | 6.9.2007 - 7:31 | |
To Hajnej myslím, že působení náhodných vnějších vlivů bylo posouzeno a zohledněno v projektu, při dnešních možnostech počítačových simulací :-))) No a v 1. poli se pokládá armatura, pokračuje zásyp západní opěry, západní manžeta jižního tunelu je fertig, vybetonovaná vrchní deska 10.pole, začíná se stavět lešáňko pod 12. polem. Tam není kam spěchat, neb ze 42 prefabrikátů není napečená ani né půlka |
||
