Diskuze
|
«« « 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 » »» |
||
| Radek | 18.4.2004 - 20:45 | |
Můj dotaz s Novým Spojením sice přímo nesouvisí, ale přece: Na stránkách spol. C-Tech už jsou ukázky projektu zde dříve zmiňované přeložky u Rokycan - můžete mi někdo poradit adresu celé prezentace? Nebo teprve čeká na svoje uvedení? |
||
| Ivan Pomykáček | 19.4.2004 - 6:04 | |
Pro Radka Presentace (animace) "Modernizace trati Rokycany - Plzeň" a "Tunel Ejpovice" je již hotova a čeká na své první "veřejné" vystoupení na konferenci o dopravě v Plzeňském kraji pořádané dne 28.-29.4.2004 VTS v Plzni. Určitě se brzy objeví na webových stránkách SUDOPu (www.sudop.cz) a na serveru SŽDC (www.szdc.cz) by měla být uvedena presentace onoho úseku obdobné té "naší" tedy i s diskusí. |
||
| Petr Šmíd | 20.4.2004 - 10:58 | |
Dobrý den, připadá mi neuvěřitelné, že není počítáno s přestupním uzlem v místě, kde se mají křížit dvě významné linky příměstské dopravy s frekventovanou (a jedinou) tramvajovou spojnicí sever-jih ve východní části města. Samozřejmě mám na mysli Krejcárek. Vybudování přestupní stanice na Krejcárku by podstatně zlepšilo spojení jihovýchodní části Prahy (Žižkov, Strašnice, Malešice atd) s příměstskou dopravou ve směru na Kolín, Nymburk, popř. i Kralupy, čímž by se odlehčilo centrálním nádražím. Těch přínosů pro městskou a příměstskou dopravu by bylo samozřejmě víc, nemá cenu je tady všechny vyjmenovávat. Nové spojení je určitě velmi užitečným a potřebným řešením, nicméně z pohledu městské a příměstské kolejové dopravy je to řešení polovičaté. Ví někdo, proč se s Krejcárkem nepočítá ? |
||
| Ivan Pomykáček | 20.4.2004 - 12:01 | |
Pro pana Petra ŠMÍDA (a další zastánce zastávky "Krejcárek") Mě zase připadá neuvěřitelné, že s tím pořád někdo opakovaně přichází jako se středobodem železniční dopravy v Praze. Není to totiž tak dávno co mě o posouzení reálnosti této zastávky požádal Ing.arch.Lejčar jako jednu z alternativních variant řešení osobní železniční dopravy v hlavním městě a po průkazu reálnosti o toto obohatit Nové spojení. No a v tom je právě ten problém - reálnost či spíše nereálnost technického řešení za daných podmínek. Zkuste prosím mezi stávajícím křížením tratí Praha – Turnov a Česká Třebová – Praha na Balabence a tramvajovým mostem Ohrada – Palmovka, mimoúrovňově vykřížit všechny směry i s odbočením na Masaryk.n.) s minimálním poloměrem r=500, u zastávky pak 600m (dle vyhlášky č.177/1995Sb), s maximálním směrodatným stoupáním trati 12,5 ‰. Dále udělat mezi kolejemi dvě ostrovní nástupiště a dostat odtud lidi k tramvaji a autobusu. Kéž bych již toto všechno viděl alespoň jednou za život namalováno v měřítku 1:1000 doplněno příčnými řezy jako průkaz o zasazení do zdejšího terénu. Ono je totiž něco jiného udělat schéma na formát A5 nebo A4!!! Takto navržené řešení Vámi zmiňovaného problému jsem již (několikrát) viděl, ale dál jejich autor jaksi nedošel a ani nemohl, protože to nejde!!! Pokud někdo namítne, že by se zde dalo zřídit železnici s parametry metra, tak pak jsme u železnice zcela jiného typu (jen tak pro úplnost u metra jsou zastávky jenom v přímé a minimální poloměr oblouku u novostaveb taktéž 500m). |
||
| Tomáš Záruba | zaruba.tomas@post.cz | 20.4.2004 - 13:48 |
Proč tak zhurta? Prostě to nejde a hotovo, ale rozčilování je zbytečné. Raději bych podotkl, že funkci imaginárního Krejcárku velmi dobře převezme reálně existující Libeň (navíc s vazbou na Roztoky) a Vysočany (070,231) - pravda, tady by neškodilo trochu vylepšit dostupnost. Když už teda nechci jet na hlavní/TGM. |
||
| Ivan Pomykáček | 20.4.2004 - 15:05 | |
Odpověď pro pana Tomáše Zárubu Pokud z mé odpovědi lze vycítit příkrost není tomu tak, jen jsem chtěl odpovědět stejně důrazně jak jsme byli tázáni. Možná o to důrazněji, pokolikáté již musím vysvětlovat proč tato myšlenka realizovat v daných podmínkách nejde. |
||
| Tomáš Rejdal | t-o-m@seznam.cz | 20.4.2004 - 16:16 |
Pro pana Ivana Pomykáčka: Do mapy (http://metro.dnsalias.org/zeleznice/praha-2020.gif) jsem zanesl zastávku Výtoň jako důležitý přestupní bod (např. pro Dvorce, Braník atd...). Má představa je taková že by stávající most byl snesen a dále by byl nahrazen mnohem modernějším. Zástávka by tam měla boční nástupiště. Předpokládám tři koleje. Příliš se mi nezdá umístění zastávek. Vyšehrad nebo například Ostrčilova nám. Co si o této zast. myslíte? Má to šanci na výstavbu? |
||
| Radek | 21.4.2004 - 0:09 | |
Jen mi na té mapě chybí vyznačená VRT (i když součást příměstské dopravy to není:) Podle některý relativně důvěryhodných stránek (http://europa.eu.int/comm/ten/transport/revision/hlg/2003_06_30_r - ecommended_projects.pdf) - je tu i šance, že po "mostu inteligence" bude jezdit celkem rychle na Norimberk... Nebo ne? I když těžko říct, jak to v roce 2020 bude v olympijském městě vypadat :-) |
||
| M.Bardoděj | 21.4.2004 - 11:33 | |
Ad zastávka na Krejcárku: nedovedu si představit, že by na kapacitně tak zatížených kolejích, jako NS bude, mělo vzniknout něco tak brzdícího provoz, jako zastávka. I kdyby to tam 100x postavit šlo. Pokud tam budou všechny druhy vlaků (od OS až po EC) jezdit stejnou rychlostí, budou za sebou na NS pouštěny tak, jak přijedou. Pokud by tam zastávka byla a při nějaké mimořádnosti se sjel Rychlík a Os (R pár minut za Os), tak si osobák počká, až rychlík projede. Takže kvůli pár jednotlivcům, kteří tam budou nastupovat či vystupovat, stovky ostatních cestujících přijedou později, což pro městskou či příměstskou železnici není to nejlepší. |
||
| Ivan Pomykáček | 21.4.2004 - 13:48 | |
Odpověď panu Tomáši Rejdalovi Protože nejsem obeznámen s problematikou zastávky Výtoň a ani neznám situaci ohledně současného pohledu na přestavbu "smíchovského" mostu (existuje varianta dvoukolejná i tříkolejná bez toho aniž by někdo rozhodl, které je "lepší") nejsem s to Vám odpovědět. Pouze vím, že je zpracována studie modernizace traťového úseku Praha Smíchov - Praha hl.n., ve které se Vámi zmiňovaná zastávka nevyskytuje. Pokud zde mohu vyjádřit svůj okamžitý názor tak vidím zastávku jako realizovatelnou, další věcí je přesvědčit i složky ČD a SŽDC o přemístění této zastávky z již existující lokality „Vyšehrad“, která je vzdálena cca 300- 500 od „Vašeho“ místa. |
||
| Ivan Pomykáček | 21.4.2004 - 16:11 | |
K dodatku pana M.Bardoděje K Vašemu názoru nezbývá než se přidat. Děkuji za faktické a věcné doplnění mého vyjádření k stavebně technické nemožnosti řešení zastávky "Krejcárek" z hlediska dopravního. Při psaní mého vyjádření jsem tento dopravní aspekt naprosto opomenul. |
||
| Ivan Pomykáček | 21.4.2004 - 16:16 | |
Pro pana Radka To už jsme ale hodně daleko od Nového spojení, byť pořád ještě v Praze. |
||
| Kohoutek | 22.4.2004 - 7:40 | |
Nedá mi to, abych se nepřidal k odpůrcům zastávky na Krejcárku, neboť právě ze stanic Libeň a Vysočany (jak zmiňuje p. Rejdal) je bez dalšího přestupu obsloužena polovina Prahy včetně části Žižkova (bus 136). Záběr linek 3/19, 136, 177, 195 je obrovský. Jen je mě mrzí, že se v Libni autobusovou zastávku nepodařilo přesunout i pro severní směr tak jako ve směru opačném. Docházková vzdálenost z nové zastávky na vlak je na pražské poměry úžasná. |
||
| Kohoutek | 22.4.2004 - 7:47 | |
Ještě by mě zajímalo, zda existuje nějaká studie, která by se zabývala dopravní technologií Hlavního nádraží pro případ průjezdného systému příměstské dopravy. Myslím si, že Hlavní bude značně přetížené a následkem toho budou krátké pobyty dálkových vlaků, což nemusí být vždy úplně ideální. |
||
| Tomáš Záruba | zaruba.tomas@post.cz | 22.4.2004 - 10:58 |
Proč ne? V Olomouci se stojí tři minuty, a taky to stačí. V Pardubivích tři minuty - stačí. V Ostravě tři (nebo čtyři?) minuty - stačí. Atakdále. Jediný problém je, že "pakři" budou mít konec lehára ve službě, ale to bych za důvod přestavby hl.n. rozhodně nepovažoval. Navíc jsem přesvědčen, že na Wilsonu je (s ohledem na i výhledovou kapacitu okolních tratí) perónů dost. Horší problém je podle mě kapacita ONJ (co se týká rychlosti vjezdu souoprav - 10-20 km/h už je solidní brzda). |
||
| Petr Šmíd | 22.4.2004 - 13:01 | |
Odpověď panu Ivanu Pomykáčkovi: děkuji Vám za vysvětlení, proč nelze za daných podmínek realizovat přestupní uzel Krejcárek a omlouvám se za způsob formulace mého předchozího dotazu, který jste mohl považovat za konfrontační, byť nebyl. Rád bych se Vás zeptal, co si myslíte o proveditelnosti jakéhosi kompromisního řešení - zřízení přestupního uzlu zhruba v prostoru křížení tramvajového a souběžně vedeného silničního mostu s tratí do Vysočan/Holešovic. Tedy nahoře na mostech zastávky tram a bus MHD, dole u 3.a 4.koleje boční nástupiště. Z dopravního hlediska by to problém být neměl: 3. a 4.kolej má sloužit příměstské dopravě do a z Masarykova nádraží, 1. a 2. pak dopravě dálkové. Na trati do Libně by zastávka zřízena nebyla. |
||
| Ivan Pomykáček | 22.4.2004 - 16:55 | |
Pro pana Petra ŠMÍDA No vidím, že vám to nedá spát! Asi nejmenším technickým problémem by bylo zřízení bočních nástupišť u kolejí z a na Masaryčku, byť by zastávka byla v 19 ‰ resp. 13 ‰ stoupání resp. klesání trati. Vážným problémem (možné neřešitelným) by však bylo rozšířit stávající tramvajový most tak aby splňoval svou šířkou parametry pro nástupiště tramvajové zastávky, totéž platí u silničního, kam situovat zálivy pro zastávky, byť jde o novostavbu? No a pak přijde lahůdka mezi nástupišti a zastávkami zřídit bezbariérový přístup, který každá novostavba musí dle platné legislativy splňovat. Výškový rozdíl je zde 12 resp. 14 m docela dobrej tobogán a to prosím 4x. To vše jen pro některé vlaky příměstské dopravy, protože hodně jich pojede i přes Hlavní. No nevím, nevím, fakt mi to sem nesedí. |
||
| Ivan Pomykáček | 22.4.2004 - 17:05 | |
K diskuzi panů Kohoutka a Tomáše Záruby Samozřejmě že je součástí projektové dokumentace je i dopravní technologie, kde je řešeno, které peróny pro které vlaky by se na Hlavním využívaly o a to pro dálkovou i příměstskou železnici. Samozřejmě, že i pro stávající stav i pro stav po modernizaci západní části Prahy hl.n. Srovnání Olomouce a Pardubic se situací trošku pokulhává, v Praze přeci jenom končí a začíná více vlaků, ale dobrá. Vlaky se mohou vypravovat i třeba ze Smíchova a Hlavním skučně jenom projet se zastavením nezbytným pro odbavení cestujících jako tomu třeba je i v Berlíně. Ale nechme to povolaným - OPŘ či jeho nadřízené složky v rámci ČD a.s. a výkonné složky v rámci stanice si s tím jistě budou vědět rady, minimálně lépe než já. |
||
| Kohoutek | 23.4.2004 - 7:35 | |
Souhlasím s tím, že 3 minuty na nástup a výstup stačí, nicméně si myslím, že na Hlavním je i dost přestupních vazeb mezi dálkovými vlaky a na vzájemné přestupy mezi nimi už to rozhodně nestačí. Leda, že by šlo o přestup hrana-hrana na stejném nást. (max. pro dva vlaky). A to nemluvím o dodržování jízdního řádu. Řešení s vypravováním vlaků ze sousedních stanic lze uplatnit pouze v některých směrech. |
||
| jorge | 23.4.2004 - 14:38 | |
V inzeratu k obchodni soutezi je doba doba plnění od 01.08.2004 do 30.11.2011. To je o dost vice, nez se predpokladalo :-( |
||
