Diskuze
|
«« « 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 » »» |
||
| Libor Klepac | 27.10.2007 - 0:54 | |
to Qěcy: hmm, vysadba zelene kolem protihlukovych zdi - to me celkem zajima, brzo se tu zacne koridorizovat (Praha-Plzen) (snad), a uz jsem nad tim premyslel, jestli je nejak pripustne nechat ty zdi zvenku necim obrust - kere nebo neco popinaveho, docela bych to uvital, ale nevim, jestli to neni povazovano jako zasah do provozu - krovi kolem trati take cas od casu "sklidi" az uplne na zem (a pak to spali ... no i kdyz posledni dobou jsem videl, ze maji na MUV nejaky drtic dreva) |
||
| Amatér | 27.10.2007 - 10:35 | |
No já zas slyšel, že na Benešovskej vysadili k PHS sazeničky nějaké popínavky. Ale vzhledem k tomu, že se o to nikdo nestaral, tak to stejně zvadlo :) |
||
| Křivi | 27.10.2007 - 15:59 | |
Sláva: Železniční tunely nejsou provozně energeticky náročné, protože nemají nucenou veltilaci. Za parní trakce se dělaly u dlouhých tunelů větrací šachty, dnes stačí jen pístový efekt vlaků. Nepartně vyšší jsou proto jízdní odpory vlaku v tunelu při vysoké rychlosti, ale to není podstatná položka. U metra se větrá proto, že tam tisíce lidí dýchají a prdí. Voda se tam odčerpává proto, že tam třeba pod Vltavou vznikají bezodtoké kapsy. Jinak se dobře izolovaný tunel s minimálním spádem odvodňuje sám. |
||
| P_V | 27.10.2007 - 20:23 | |
Křivi: To by pak ale znamenalo zákaz nezávislé trakce v takovém tunelu. |
||
| Novák | 27.10.2007 - 22:26 | |
Prosím o laskavé sdělení, zda dosud publikované kolejové schema je dosud platné, nebo zda byly do projektu zamontovány nějaké změny. Ptám se po dlouhé odmlce zástupce investora, zda by u ž i v i l zvýšení průjezdní kapacity NS přidáním několika (max 4) kolejových spojek, které by umožnily rozšířit dopravní hrdlo ( jede-li vlak z Holešovic na Hl. n nemůže z Vysočan na Mas. a naopak.) na odb. Balabenka (1 spojka)kde by bylo umožněno využití unikátní vlastnosti koleje č, 401 totiž, že umožňuje mimoúrovňové křížení s dvojkolejkou na Hl. Kolejová spojka by umožnila vlaku od Vysočan po správné přejet na kol. 401 a po ní na odb. Sluncová, kde by po další přidané spojce (na rychlost 80 km do odbočky) zpět na správnou až do Mas. n. Odbočka Sluncová by měla umožnit jízdu tzv. z každé na každou a v lepším případě s možností souběžných, resp. paralelních jízd. Z každé na každou by vyžadovalo další kol. přidanou kol. spojku. Vzhledem k vzdálenostem by mohla býti jen na 60 km rychlost. Osazení výhybek na 100km do odb. vzhledem k zábrzdným vzdálenostem a vzdálenosti krajní výhybky od vj. náv. vidím jako no řekněme dosti předimenzované. 1 až 2 km od šturcu takovou výhybku to je přepych, a naopak na pražském zhlaví Libně, kde by se 80 hodily jsou jen výhybky na 60 km do odbočky. Toto jsou mé laické poznatky, které by snad stálo za to vzít alespoň trochu do úvahy. Co myslíte Obě navrhované kol. Předmětné kol. spojky na odb. Sluncová by měly svůj význam i např. při výluce 1. kol. na Mas. bude za stávajícího stavu automaticky vyloučena i poměrně dlouhá kolej 401, a podobně 2. kol. na Mas. n. způsobí vyřazení koleje 402. Poslední navrhovaná kol spojka se týká pražského zhlaví Libně, kde je (vím že jen dočasně) tradice tři koleje traťové a velmi zatížené se zbíhají do jedné. Tam bych navrhoval přidat štíhlou kol. spojku pro možnost dvojkolejně jezdit současně na i z Hlavního. Jistě namítnete, že tento problém je řešen na druhém konci Libeňského nádraží, ale i např. Poříčany, nebo Radotín mají možnost přejezdu mezi traťovými kolejemi 2*. t.j. na obou zhlavích pomocí štíhlých výhybek Zdravím a předem děkuji za věcné názory. Novák P.S. Zdravím ing. Pomykáčka |
||
| Qěcy | 27.10.2007 - 23:02 | |
Novák: Si pište, že při modernizaci Radotína se ta jediná stovková výhybka (na dobřichovickém zhlaví) vymění za osmdesátkovou a v celém smíchovském zhlaví nebude ani jediná osmdesátková výhybka. Všechno tam bude na šedesát a padesát, aby se ušetřilo. Na NS je kapacita vyhovující pouze v případě, že po plánovánem přidání dalších příměstských linek se bude dodržovat jízdní řád. Což při kvalitě ČD (údržby čehokoli + neschopnosti vyreklamovat rychle cokoli) vůbec nehrozí. Inu, těšme se všichni na ten bordel, který pár let po úplném zprovoznění NS nastane. Najednou se objeví spousta chytrejch, co budou všude rozkřikovat, že stavba za miliardy je k ničemu, že je málo kapacitní a podobně. Můj názor je ten, že by NS mělo být dimenzováno alespoň na dodatečnou dostavbu dalších kolejí a spojek a to i pro případné mimořádnosti a především výluky. Dneska je bohužel trend šetřit za každou cenu a tak ani do Mokropes na trati 171 nikdo neplánuje vložit kolejové spojky. Jakmile je ale plánovaná výluka mezi Radotínem a Dobřichovicemi (i v sedle) tak je na trati bordel. A nebude mi někdo vykládat, že na trati není třeba dělat nepřetržité výluky trvající tři a více dní (výměny kolejnic a podobně), kdy cestující "přežijou" omezení počtu vlaků na čtvrtinu ve špičce. Jedna taková byla letos v červenci. Děs a hrůza. |
||
| Standa | 28.10.2007 - 2:50 | |
To Ayehow Tak tuto úvahu Vám podepíšu. Ten článek je opravdu na úrovni, ale nezbývá mi než s ním nesouhlasit. Dnes opravdu není "nemo" který by jednoznačně mohl posoudit, zda tento tunel bude v budoucnosti opravdu výhodný pro stát, potažmo železnici tohoto státu, potažmo nástupnickou organisaci této železnice tohoto státu. Jeví se mi jako podstatné, že západovýchodní směr bude ve smyslu koncentrace dopravy v budoucnosti poddimenzován a přechod Děčín se stane vlastně úzkým hrdlem. Chceme-li v budoucnu v tomto směru konkurovat přechodům Polsko-Německým, nemyslím v osobní dopravě, ale právě v dopravě nákladní, nezbyde nám, než vybudovat opravdu kapacitní železnici /rozumějme hlavně rychlou/, která by tuto konkurenci eliminovala. Proto tunel Beroun atd., i když vlastně přes Prahu. Myslím, že "betonová lobby" má na železnici "zelenou" nejen v případě tunelů do Berouna, ale i dále na Plzeň a Německo. |
||
| Heckler | 28.10.2007 - 13:02 | |
Ad tunel Pha - Beroun ono ani tak nezáleží jak si na sebe ta stavba vydělá, ale KDO na ni vydělá. Technické řešení je při tom buřt |
||
| obr | 28.10.2007 - 17:05 | |
hecklere - k tunelu do Berouna - protože se to nebude stavět za soukromé peníze, tak ta ekonomická úvaha nebude rozhodující. Rozhodující bude to "objektivně" okecat a prosadit.. |
||
| Heckler | 29.10.2007 - 7:54 | |
Včera u piva mě napadlo, jaké jsou náklady na výrobu 1 kWh energie vzniklé spalováním benzinu nebo nafty v motoru, nebo 1kWh vyrobené v elektrárně, je jedno zda v klasické uhelce, nebo v jaderce. Myslím, že autoři studie se o tomto faktoru nezmiňují, další faktor, přetížená dálniční síť. No je to na delší povídání, ale Hajnej měl pravdu (řekl to diplomatičtěji), že studie byla napsána na zakázku kohosi (že by nějaká rakóská stavební firma??) |
||
| BOBO | 29.10.2007 - 12:16 | |
2 Heckler: na naklady to propoctene nemam, ale ucinnost premeny tepelne energie na jiny druh je v elektrarne cca 33%, benzinovy motor ma cca 25-30% naftovy cca 40%, parni 11% a raketovy 70%. Co myslite pretizenou dalnicni siti? D1? Ta prece nema s tunelem do Berouna zadnou souvislost :-) |
||
| Hajnej | 29.10.2007 - 12:18 | |
Bobo: mě zas napadla energetická náročnost výroby a distribuce bezínu/nafty... |
||
| Václav | 29.10.2007 - 13:02 | |
Ad BOBO: Účinnosti elektrárny i motoru máte přibližně správně, ale je tu jedna podstatná maličkost. Elektrárna s touto účinností pracuje 100% času. Účinnost motoru platí pro zahřátý motor v optimálních otáčkách. Při pohonu auta nebo kamionu v reálném provozu pak toto číslo dost podstatně klesá. |
||
| Heckler | 29.10.2007 - 15:38 | |
To BOBO ale já u všech kozlů nemylel, ÚČINNOSTI, ja myslel NÁKLADY na 1kWh energie atd... No a že je dálniční síť přetížená, to ví už každej, a odtud snaha, ulehčit dálnicím, a co jde přehodit na železnici, jsou zde ale různé technické problémy (zasvěcenější je mohou specifikovat)a tyto problémy řeší nějaký soubor programů EU, punkt |
||
| Heckler | 29.10.2007 - 15:41 | |
To BOBO once more v časopise Flug Revue jsem si ve stati o standových zkouškách motoru RR Trent dozvěděl, že náklady na palivo stouply během 2 let ze 66 centů za galon na dnešní 2 USD a bude hůř. |
||
| Anonymous | 29.10.2007 - 15:45 | |
To Hajnej vona energetická náročnost výroby benzínu nebo nafty není moc velká, páč v rafinkách se topí odpadním plynem (směs metanu, ethanu a propanu, kterou nestojí za to rozseparovat a prodat. Navíc se v Cracku a Breakeru uvolňuje dost tepla, které se též využívá |
||
| J.V. | 29.10.2007 - 17:06 | |
Na hlavním nádraží jsou troleje nad kolejemi 1, 5 a 7 převěšeny na nové stožáry. U koleje 2 jsou sice připravené konzoly, ale troleje jsou stále na původních branách. |
||
| J.V. | 29.10.2007 - 17:17 | |
Tak oprava: Na hlavním nádraží jsou troleje nad kolejemi 1, 7 a 9 převěšeny na nové stožáry. U koleje 2 jsou sice připravené konzoly, ale troleje jsou stále na původních branách. (Pátou kolej tam vůbec namají, omlouvám se.) |
||
