Diskuze
|
«« « 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 » »» |
||
| Qěcy | 24.10.2007 - 23:09 | |
Už sem píšu poněkolikáté, že jednoduchým a levným řešením je udělat povrch zdí a pilířů hodně hrbatý. Tak hrbatý, aby nápisy na něm nešly přečíst. Jako příklad takového povrchu poslouží povrch volně ložených dlažebních kostek. Prostě aby výškové rozdíly povrchu činily tak deset centimetrů a bylo to nepravidelné. |
||
| Anonymous | 25.10.2007 - 7:42 | |
To Qěci v principu máte pravdu, ale zase zhotovitel musí respektovat projektanta, a ten by zase měl vycházet z vizí architekta, někde se prostě trapezový povrch nehodí. Pohledový beton je relativně levnější "estetično". Dobře to maj vymyšlený na Gran Canaria, tam na dálničních podjezdech, (není to omyl, fakt tam mají okružní dálnici kolem ostrova)a kruháčích používají kamenné obklady a zídky. Toto řešení je o trochu dražší ale účinné. Z dobře informovaného zdroje, který si nepřál být jmenován, mám info, že se dnes nasází poslední spodní prefouše pole 12, což je důvod k větší oslavě |
||
| Marian Kechlibar | 25.10.2007 - 10:36 | |
Co takhle před opěrnou zeď nasázet souvislé stromořadí, které by ji do určité výše zakrylo? Kousek přírody by nezaškodil. A tady v Karlíně (trať Li-Mas mám přímo před oknem kanceláře) by stavba lépe zapadla do zalesněného Vítkova. Nevím ovšem, zda by kořenový systém stromů neovlivnil negativně životnost stavby. |
||
| Hanka | 25.10.2007 - 10:48 | |
Je to pravda, že se sází poslední prefouše 12 pole, když jsem se koukla v 7,45 z okna kuchyně, jeden zrovna visel na vekém Švestkovi, až přijdu z práce už tam budou asi všechny. |
||
| P_V | 25.10.2007 - 10:48 | |
Anonymous: Kamenný obklad máte na podjezdu Seifertova. Ta struktura je příliš jemná, viditelnost malůvek výrazněji nenarušuje. Jestli to s tím trapézovým povrchem není spíš tak, že je dražší na zhotovení, než že se všude nehodí. Na hladkou plochu je systémové bednění, které se dá naskládat jak to vyjde, bez ohledu na nepěkné halabala spáry, jaké tam pak jsou vidět. Na trapézový povrch se musí bednění upravovat a dbát na sklad dílců. |
||
| anonymous | 25.10.2007 - 12:05 | |
To P_V Na GC místní kameníci (jsou fakt dobří) dělají kyklopské zdivo, kameny jsou nějaký sopečný granit, materiálu všude dost,a tam se sprejer moc nechytá. Na NS opěrné zdi západ bylo použito typové bednění, ale chlapi od SMP tam pasovali a provažovali každou desku. Rantl opěrné zdi je atyp, aby to vypadalo hezky, tak je to ručně "vymazlený" a spasovaný. Na pilíře se používal prefabrikovaný DOKA systém, takže výsledek je velice efektní. Obklad podjezdu Seifertova, to není přírodní šutr a navíc to visí na konzolách, takže se to dá prokopnout a díru použít jako odpaďák. Bydlím poblíž, takže vím, jak to vypadalo krátce po dokončení stavby a jak to vypadá teď, jeden by fakt brečel.... To Hanka po šichtě se půjdu juknout, doufám že příslušní pánové z SSŽ koupí MUROBSTAVácké partě alespoň hekťák 12ctky, zaslouží si to |
||
| BOBO | 25.10.2007 - 15:27 | |
2 Qecy: nebyl bych si tou jednoduchosti a cenou toho hrbolateho povrchu tak jist. Chcete-li aby vyskove rozdily cinily 10cm, musite takto naohybat veskerou povrchovou vyztuz, jinak vam beton v tech "zubech" popraska od smrstovani a zrejme i od teploty a nasledne casti tech zubu odpadaji. Vysledek bude jeste horsi nez kresba. Dale si uplne nedokazu predstavit bedneni. Rovna plocha by jeste sla, ale zkuste si predstavit bedneni s takovymto povrchem napr. na piliri estakady pres masarykovo nadrazi ;-) |
||
| StanleyK | 25.10.2007 - 16:04 | |
Nevim, zda to tu bylo, ale nasel jsem zajimavy clanek tykajici se rentability zeleznicniho tunelu do Berouna: http://railway.econ.muni.cz/view.php?cisloclanku=2007060001 |
||
| Ayehow | 25.10.2007 - 16:41 | |
StanleyK: Ten článek je velmi zajímavý a ostatním ho doporučuji. Na rozdíl od drtivé většiny ostatních protiželezničně zaměřených článků je psaný na úrovni a dokonce je v něm u všech podstatných tvrzení uveden zdroj (kéž bychom měli aspoň jedny noviny, které by psaly takto). Minimálně srovnání potenciální návratnosti výstavby VRT u nás a (pří)městských linek (Praha-Kladno, rekonstrukce, nové zastávky a přestupní uzly) asi opravdu jednoznačně mluví ve prospěch druhého. |
||
| Marian Kechlibar | 25.10.2007 - 16:45 | |
Musím přiznat, že u tunelu Beroun se obávám toho, aby nešlo o něco jako bostonský "Big Dig": Obrovský "prestižní" podnik, jehož rozpočet se nakonec překročí pětinásob. Chápal bych něco takového mezi Frankfurtem a Kölnem, ale Praha-Mnichov rozhodně není kdovíjak zajímavý směr. Myslím, že by bylo lepší dané peníze utratit za jiné železniční projekty. |
||
| Observer | 25.10.2007 - 17:14 | |
Tak už je to tady, dnes odpoledne usazen poslední spodní prefouš 12. pole. GRATULUJU. To Kelichbar "Chápal bych něco takového mezi Frankfurtem a Kölnem, ale Praha-Mnichov rozhodně není kdovíjak zajímavý směr. " Tady bych si dovolil nesouhlasit, Bavorsko je průmyslově nejrozvinutější část BRD, a z Mnichova (přes Norimberk) se mohu dostat do Itále a Švýcarska, kde žel. síť na velmi dobré úrovni už existuje |
||
| Observer | 25.10.2007 - 17:34 | |
To Stanley K Celý vtip je v tom, že musí být správně namixovaný poměr mezi dopravou železniční, leteckou, silniční a lodní. Před 3mi roky jsem viděl na jednom německém kanále pořad, řešící přenesení části nákladní dopravy silniční na železnici. Problém je v tzv. interoperabilitě, technické podrobnosti nechť sdělí povolanější. Je to dokonce program EU, jehož výstupem by měl být např. nákladní rychlík třeba z Hamburku do Bukurešti s jednou lokomotivou bez přepřahání |
||
| Hajnej | 25.10.2007 - 18:43 | |
Faktem je, že úsek Radotín - Beroun je směrově velmi zoufalý bez šance něco s tím udělat. Přitom poptávka po příměstské je tam poměrně vysoká, takže mezi ptg nebude moc co protáhnout a už vůbec ne rychle. Naopak konkurence D5 co do rychlosti je velká. Obávám se proto, že tunelová varianta je z tohoto pohledu docela rozumná. Jinou otázkou je účelnost vynaložených prostředků, bylo by totiž zajímavé, na kolik by přišla modernizace 171 na parametry umožňující provoz R+Os (aspoň kus další koleje, ale kde?) ve srovnání s optimalizací pro pouze Os. No a abych si taky rejpnul, tak s ohledem na umístění na serveru muni.cz je zajímavé, že o to mají takovou péči zrovna v Brně (že by za ušetřené peníze chtěli odsunout "rolu"?)... ;-) |
||
| HonzaC | 25.10.2007 - 18:45 | |
ot: jelikoz jsem bydlel nejakou dobu v dobrochovicich kousek od trati, ktera se vine berounskym udloim, musim rict, ze tu neni jenom pohled ekonomicky, ale i docela proste lidsky, kdo bydli v tomto udoli vi, ze v noci se zvuk nakladnich vagonu, vlaku ktere jezdi celou noc tahne celym udolim a neni usetren nikdo, je to docela peklo tato lokalita, takze uklizeni tohoto smeru do tunelu by lidem na nekolika desitkach km docela ulevilo, navic cela trat ma nekolik esitek prejezdu, ktere nejdou uklidit do podjezdu nebo nadjezdu vzhledem k terenu a zastavbe...... |
||
| MilanCH | 25.10.2007 - 20:06 | |
Též se připojuji s gratulací k poslednímu prefabrikátu a volám 3x HURÁ!!! Jak dlouho trvá od zabetonování horní desky do odšalování? Narážím na Sluncovou to snad vychází přesně na dny ne-li na hodiny ne ? |
||
| Dejv | 25.10.2007 - 20:16 | |
Ano, tunel do Berouna asi není ekonomicky výhodný, ale autor článku mě znechutil tím, že by za ušetřené peníze stavěl dálnice. To je vidět odkud vítr fouká. Staví se furt silnice, silnice a zas silnice. A pak se divíte, že je dnes role silniční dopravy tak dominantní. Kéž by alespoň někdy v naší zemi bylo výhodnější, rychlejší a spolehlivější použít vlak. Bohužel už s tím asi nikdo nic nenadělá a pro většinu lidí budou vlaky navždy jedoucí šrot po ještě větším šrotu. |
||
| R | 25.10.2007 - 21:26 | |
A tak tu mame opet jeden z prikladu "mysleni brnenskeho nadrazi" - mozna by jako detail slo poznamenat, ze onech 30 tisic milionu nejsou penize, ktere nekde lezi a sly by pouzit na vsechno mozne jine. (mimochodem CR stale zdaleka necerpa vsechny mozne prostredky EU urcene na infrastrukturu) Pan autor (a nejenom on) by se mel zkusit po VRT nejen projet, ale i u ni chvili bydlet - ony ty synergicke efekty, casto v literature obtizne popsatelne, zas tak nezajimave nejsou... |
||
| Qěcy | 25.10.2007 - 22:27 | |
StanleyK: Ten článek je naprosto zcestný. Protože pendolíno by na trati 171 nezkrátilo JD na 25 minut, jelikož by muselo předjíždět taktové osobáky. Ten článek vůbec neobsahuje to nejpodstatnější - že tunel se bude stavět pro odlehčení přetížené trati 171 (která bude v budoucnu zatížena příměstskou dopravou ještě o třetinu více, ale dnes to není možné uskutečnit kvůli rychlíkům). A další, asi nejpodstatnějším argumentem proti tomu článku je, že autor nezmiňuje obrovský odpor obcí v dolním poberouní proti zkapacitnění tratě, protože zkapacitnění by znamenalo kilometry protihlukových zdí, monstrózní mimoúrovňová křížení a v neposlední řadě zhoršení vlivu na CHKO Český kras. Trať 171 se bude muset modernizovat i když bude VRTunel, ale jen pro příměstskou dopravu (tedy nižší kapacitu, rovnoběžný grafikon) takže pravděpodobně nebudou potřeba protihlukové zdi a hlavně ne mimoúrovňová křížení. nebudou muset být dvě předjízdné koleje v každé stanici ani 4 nástupní hrany. Ušetří se mnoho miliard. Protisprejerský povrch: Nikdo z vás neviděl umělé "kamené" zdi odlité z betonu? Podívejte se na fotky budovaného mostu přes Kozský potok na 4. koridoru. Jeho opěry jsou takto odlity. Spodky polířů i zdí na NS mají jednoduchá tvar, není problém je udělat stejnou technikou. A dokonce i s hrubším povrchem. Rakušáci přečasto obkládají prudké svahy obrovskými šutráky (i 2x2x2 metry nasucho). |
||
| Artur | 25.10.2007 - 22:37 | |
Článek se mi zdá dost tendenční, hlavně v tom, jak tunel ztotožňuje s VRT. To podle mě není totéž. Idea tunelu je tu proto, že na západ dneska je prakticky nemožné dosáhnout alespoň souvislých 100 jinak. Další problém je prakticky vyčerpaná kapacita stávající trati. Samozřejmě striktně ekonomicky se to nevyplatí, ale určitá možnost nárůstu přepravy tu je, protože se můžou stát zajímavými další relace, třeba Příbram pro příměstskou dobravu - mohlo by být 50 minut Smíchov Pb. |
||
| Marian Kechlibar | 25.10.2007 - 22:43 | |
No, když, Arture, zmiňujete skutečnost, že se daným směrem nedá dosáhnout více než 90/100 souvisle, tak si říkám, že v podstatě totéž platí o úseku Praha - Kralupy. Ale v tomto směru nikdo o tunelu nehovoří, ačkoliv na Berlín/Dresden je to určitě tak mezinárodně nezanedbatelné. |
||
