Stávající stavby
Rozmach automobilizmu v konci minulého století a výstavba rychlostních transitních železničních koridorů v České republice potvrdily nezastupitelnost železniční dopravy, zejména při rychlosti a pohodlnosti hromadné přepravy osob a to jak na dlouhé (mezi jednotlivými centry aglomerací a regionů v rámci České republiky u vnitrostátní dopravy a mezi jednotlivými metropolemi v mezinárodním měřítku) tak na krátké vzdálenosti (mezi jednotlivými cílovými body v rámci pražské aglomerace a středočeského regionu). S touto skutečností kontrastuje stávající stav železničních tratí od severu a východu republiky v úseku Balabenka (ze směrů Holešovice, Vysočany. Libeň) - ŽST.. Praha hl.n.resp. Masarykovo nádraží. V současnosti vyhovuje kapacitně a částečně i technicky pouze dvoukolejné propojení mezi Libní a Masarykovým nádražím. Mezi hlavním nádražím, Vysočany, Holešovicemi a Libní existuje v současnosti jednokolejné spojení tzv. Vítkovskou tratí. Od Libně je pak spojení možné ještě po jednokolejné “Hrabovské spojce”. Obě tato spojení jsou s ohledem na jejich jednokolejnost a na stávající směrové a sklonové poměry dané dobou jejich vzniku (r. 1872), nekapacitní a technicky nevyhovující. Důkazem toho je v současnosti provozovaná rychlost. Obě trati jsou pojížděny rychlostí 50 km/h s omezeními na 30 km/h . Na “Hrabovské spojce” jsou navíc z důvodu sklonových poměrů vyloučeny jízdy některých rychlíkových souprav. Mezi Vysočany a Masarykovým nádražím přímé spojení dnes není.