Přestavba železničního uzlu Praha

Proto železniční odborníci, poučeni z vývoje železniční dopravy v evropských městech, dospěli v padesátých letech dvacátého století k určení zásad, na kterých mělo dojít k přebudování pražského železničního uzlu :

• vybudovat kapacitní průjezdné ústřední nádraží výlučně pro osobní dopravu a napojit je na odstavné (odstavná) nádraží



• vyloučit nákladní dopravu z centra a vést ji po obvodu města do jediného seřaďovacího nádraží



• soustředit všechna železniční zařízení (depa, dílny, opravny, komerční zařízení apod.)



• vybavit celý uzel jednotným systémem elektrické trakce a moderním zabezpečovacím zařízením

Pro další rozvoj města měly být uvolněny rozsáhlé plochy na Těšnově, Maninách, v prostoru Masarykova nádraží a v Bubnech.

Přestavba pražského železničního uzlu byla rozvržena do 7 staveb:
- Přestavba a modernizace žst. Praha hlavní nádraží
- “Nové spojení”
- Rekonstrukce žst. Praha-Libeň horní nádraží
- Rekonstrukce žst. Praha-Vršovice osobní nádraží
- Rekonstrukce seřaďovacího nádraží Vršovice
- Holešovická přeložka
- Odstavné nádraží jih

Všechny tyto stavby byly postupně realizovány, i když v některých případech v poněkud redukovaném rozsahu oproti původním představám - ovšem kromě staveb pro osobní dopravu nejpodstatnějších: “Nového spojení” a dokončení přestavby a modernizace žst. Praha hlavní nádraží.

---