Historie
“Nové spojení” - současný stav
Nové spojení” má propojit žst. Praha hlavní nádraží a Masarykovo nádraží s žst. Praha-Libeň, žst. Praha-Vysočany a žst. Praha-Holešovice a tím umožnit kapacitní napojení tratí ze severu a východu do hlavního nádraží. V současnosti vyhovuje kapacitně a částečně i technicky pouze dvoukolejné propojení mezi Libní a Masarykovým nádražím. Mezi Holešovicemi a Masarykovým nádražím a hlavně mezi Vysočany a Masarykovým nádražím přímé spojení není. Mezi hlavním nádražím, Vysočany, Holešovicemi a Libní existuje v současnosti jednokolejné spojení tzv. Vítkovskou tratí. Od Libně je pak spojení možné ještě po jednokolejné “Hrabovské spojce”. Obě tato spojení jsou s ohledem na jejich jednokolejnost a na stávající směrové a sklonové poměry dané dobou jejich vzniku (r. 1872), nekapacitní a technicky nevyhovující. Důkazem toho je v současnosti provozovaná rychlost. Obě trati jsou pojížděny rychlostí 50 km/h s omezeními na 30 km/h. To pociťují cestující především při dojíždění vlakových souprav na hlavní nádraží, kde dochází k častým dlouhým čekáním před vjezdem do stanice a následnému zpoždění. Na “Hrabovské spojce” jsou navíc z důvodu sklonových poměrů vyloučeny jízdy některých rychlíkových souprav, které tak musí být vedeny výlučně po “Vítkovské trati”, kde jsou zase nevyhovující směrové poměry. Tyto poměry rozhodně nejsou vyhovující pro provoz na rychlíkových tratích a tratích příměstské a městské železnice hlavního města evropského státu na počátku 3. tisíciletí.
Nové spojení” má propojit žst. Praha hlavní nádraží a Masarykovo nádraží s žst. Praha-Libeň, žst. Praha-Vysočany a žst. Praha-Holešovice a tím umožnit kapacitní napojení tratí ze severu a východu do hlavního nádraží. V současnosti vyhovuje kapacitně a částečně i technicky pouze dvoukolejné propojení mezi Libní a Masarykovým nádražím. Mezi Holešovicemi a Masarykovým nádražím a hlavně mezi Vysočany a Masarykovým nádražím přímé spojení není. Mezi hlavním nádražím, Vysočany, Holešovicemi a Libní existuje v současnosti jednokolejné spojení tzv. Vítkovskou tratí. Od Libně je pak spojení možné ještě po jednokolejné “Hrabovské spojce”. Obě tato spojení jsou s ohledem na jejich jednokolejnost a na stávající směrové a sklonové poměry dané dobou jejich vzniku (r. 1872), nekapacitní a technicky nevyhovující. Důkazem toho je v současnosti provozovaná rychlost. Obě trati jsou pojížděny rychlostí 50 km/h s omezeními na 30 km/h. To pociťují cestující především při dojíždění vlakových souprav na hlavní nádraží, kde dochází k častým dlouhým čekáním před vjezdem do stanice a následnému zpoždění. Na “Hrabovské spojce” jsou navíc z důvodu sklonových poměrů vyloučeny jízdy některých rychlíkových souprav, které tak musí být vedeny výlučně po “Vítkovské trati”, kde jsou zase nevyhovující směrové poměry. Tyto poměry rozhodně nejsou vyhovující pro provoz na rychlíkových tratích a tratích příměstské a městské železnice hlavního města evropského státu na počátku 3. tisíciletí.
