homelistao webuzúčastněné firmykontaktdiskuze horni levehistorietechnické údajeanimacevizualizaceobrdolni levyaktualityinformace stavbyharmonogramfotografievideogalerie
Diskuze
Jméno: Email: (dobrovolný)
Text:



Záznamů: 621 - 640 z 7817

«« « 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 » »»
Ivan Pomykáček13.8.2004 - 12:35

Ještě k postupu a rychlosti prací na Seifertově ulici

O tom už jsem psal několikrát, ale přesto: hlavním časovým problémem bylo a je vymístění staveniště od inženýrských sítí pro opěry mostu a jejich následné uspořádání, tak aby vyhovovalo výslednému řešení. To znamenalo přeložky inženýrských síti v celém profilu Seifertovy ulice, vše za jejich plného provozu, dočasného vyloučení automobilové dopravy a pouze krátkodobého vyloučení tramvajového provozu. A že toho v této ulici nebylo málo. Jenom u přeložek TELECOMU to spolykalo 4 měsíce - 64 kabelů, každý kabel se musel nejméně čtyřikrát spojkovat, přičemž těsnost kabelové komory dovolí procovat maximálně na dvou spojkách najednou. Velkým problémem byl i hlavní kanalizační stoka vejčitého profilu 1750/1000 stahující odpad asi z 1/2 Žižkova. Mohu samozřejmě pokračovat, nemluvě o tom, co sítí se našlo jinak něž ukazovaly podklady od jejich správců, v některých případech jsme o některých neměli ani potuchy protože je správci ve svých podkladech neměli. Co dál dodat ….?

K tomu všemu na dokreslenou si dovolím citovat stavbyvedoucího 1.části přestavby mostů Ing.Slámy z Metrostavu: „Taky jsem ze začátku nechápal co tam budeme celý rok dělat, za čtyři měsíce to zfouknem a jdeme od toho. Nakonec jsem byl rád že to bylo naplánováno na celou dobu, nikdy bych nečekal co pod zemí může všechno potkat a že to stihnem jenom tak tak, zaplať pán Bůh za ten poskytnutý čas“

D. Vlček13.8.2004 - 18:49

Pro ty co to zajímá - pár fotografií z okolí Hrabovky druhý den po zahájení stavby najdete na: <a href="http://www.wlk.cz/index.php?categoryid=14&p17_sect - ionid=4" - target="_blank">http://www.wlk.cz/index.php?categor - yid=14&p17_sectionid=4</a>. -

Radek15.8.2004 - 22:52

Možná webová kamera, fotografie z výstavby.... jen houšť :-) /myslím, že díky nejsou jen za mě/

JPB16.8.2004 - 14:52

Harmonogram nejni, aktualit taky moc ne, takže:
U výh. Vítkov se rozhrnuje spodek pro kolej(e?) k nakládce/vykládce substrátu potřebného při stavbě. Jinak neustále probíhá odlesnění na sever od výhybny.
Kdy se budou "kácet" ty zahrádky?

Jakub17.8.2004 - 11:10

Pristup z Rehorovy ulice na Seifertovu. Neslo by zajistit, aby nekdo dohledl na to, ze bude VZDY k dispozici nejaky alespon provizorni chodnik? Brodit se kazde rano suti a prachem neni zrovna prijemne, a to nemluvim o tom, jak to bude vypadat az zacne prset. S kocarkem je temer nemozne projit. No a na zaver odpoved delnika na dotaz kudy mam asi projit: "Vazduchom..." a 5 minut veseleho smichu jeho kolegu :-) (na jejich obranu ale musim rict ze chvilku na to prenesli pres zakopy kocarek)

František Š.17.8.2004 - 19:59

Ano, ano. Naprostý souhlas s předchozím příspěvkem. Ačkoli patřím mezi skalní příznivce projektu NS, musím objektivně uznat, že taková "anarchie" v otázce zajišťování bezpečného přístupu k objektům sousedícím se stavbou se hned tak někde v Praze nevidí. Udivuje mě to tím spíše, že vzhledem k rozsahu a charakteru stavby (a v neposlední řadě i renomovanosti zhotovitele/ú) by to člověk spíše neočekával. Ale zhotovitel ani investor si s tím očividně žádné starosti nedělají, jen se bijí v prsa jak se jim daří zkracovat termíny výstavby. Za ukázku by stál třeba zajištěný přístup k domům po pravé straně Seifertovy ve směru od mostů, hned za křižovatkou s Příběnickou (mimochodem v jednom z těch domů jsou i kanceláře sdružení "Mosty Seifertova") a dále směrem k Řehořově, v týdnu od 2. srpna. Rozkopané chodníky, zvedající se oblaka prachu, naprostá absence přechodových lávek, ohraničení výkopů, neusměrněný a tím pádem chaotický pohyb chodců mezi dělníky i stavebními stroji za plného provozu atd., totéž i v provizorní vozovce kde nyní jezdí autobusy náhradní dopravy. Divím se, že tam ještě nedošlo k nějakému úrazu. Doufám, že se pánové ze SSŽ, SŽDC atd. umoudří, a že dojde ke zkultivování staveniště např. usměrněním proudů chodců, jasným vymezením kam mohou a kam ne, instalací přechodových lávek ke vchodům do domů atd.

Ivan Pomykáček18.8.2004 - 7:44

Chodníky na Seifertově ul.

Nezbývá než s vámi oběma souhlasit a požádat vás o trpělivost (už "jenom" do konce září). Vymezení koridorů pro pohyb chodců řešíme to na každém kontrolním dnu stavby, situace je dost složitá, neb se prakticky každým dnem výrazně mění, ne vždy se promptně k tomu upraví požadovaný koridor pro chodce, je to velkou chybou a souhlasím, že to velmi kazí celkový dojem. Příjezd k objektům Seifertovy ul. mezi Příběnickou a Řehořovou je v současnosti skutečně velmi rozestavěn a tak se chodí v prachu staveniště, to proto aby se tato oblast mohla dobudovat, dodělat definitivní povrchy. Práce na komunikaci a chodnících finišují, to ale není omluva. Plně chápu vaše rozčarování a znovu bych chtěl vás i ostatní požádat o již zmiňovanou trpělivost.

Zapazavapa@post.cz18.8.2004 - 19:30

V jednom z posledních "Večerníků" jsem opět narazil na nějaké strašně důležité lidi, co do tohoto projektu opět rejí a snaží se ho za každou cenu zastavit. Vím,že jste tam na tyto názory odpovídal,přesto se chci zeptat, jestli opravdu nehrozí,že by se stavba ještě zastavila.

JPB18.8.2004 - 19:42

Zapo, to bude asi ta Velká Klika.

Zapazavapa@post.cz18.8.2004 - 21:46

Asi jo.

Ivan Pomykáček19.8.2004 - 6:05

Pro pana Zapu a možná i další

Samozřejmě jak se říká: nic není na světě stoprocentní jenom to že jednou musíme zemřít. Tedy i tato eventualita může nastat, ale rozhodně by to neměl být Ing.Klika s jeho Utopií. Přesto si zde dovolím uvést celý článek pro Večerník Praha (když už jsem ho psal, tak ať se někde objeví), ze kterého použil Večerník jenom úryvky, abych tak dokumentoval , že žádná alternativní a dle autorů samozřejmě lepší řešení neexistují. Zároveň jezde naznačeno čím vším musela stavba Nové spojení projít (byť toho bylo mnohem více než se vejde na A4) než se došlo až sem - tedy začalo se stavět. Mimochodem v minulosti již tato stavba začala a skončila, důkazem toho jsou části opěrné zdi na Hrabovskou spojkou.

Tak tedy ten „článek“

NOVÉ SPOJENÍ - ŠANCE PRO REGIONÁLNÍ ŽELEZNIČNÍ DOPRAVU

Po dlouhé době nová železniční stavba v našem hlavní městě má ambice napomoci řešení dopravních problému v Praze městě zavedením příměstské a městské železnice. Díky ní budou jezdit napříč hlavním městem vlakové jednotky v pravidelných intervalech a to až do významných středisek středočeského kraje. Současně pokryje tato stavba i potřeby dálkové vnitrostátní i mezinárodní železniční dopravy. Nezbytnost takovéto alternativy veřejné dopravy se odhalila i v průběhu povodně v roce 2002, kdy železnice prakticky jako jediná nezklamala a pro veřejnou dopravu plnila městu neocenitelné služby. Lze si jen povzdechnout: škoda že již tenkrát nebylo Nové spojení. To vše jen potrhují slova technického náměstka železniční stanice Praha hl.n. při odpovědi na dotaz svých nadřízených kdy, už konečně bude pojedou vlaky regionální (příměstské) železnice přes Prahu hl.n.: „Bez Nového spojení na to můžeme zapomenout!“
Žádný velký dopravní projekt uvnitř města, a Nové spojení jím rozhodně je, nemá ideální řešení vyhovující naprosto všemu a všem. Důkazem toho je již více než čtyřicetiletá příprava této stavby železničními odborníky v různých periodách od roku 1962. Výsledná podoba, která se konečně dočká realizace vznikla ve druhé polovině devadesátých let, přesněji v roce 1997, kdy vzešla jako vítězná z variant projednávání v procesu E.I.A., neboli vlivu stavby na životní prostředí. V rámci tohoto projednání se ke stavbě vyjadřovaly všechny zodpovědné orgány a organizace města, městských částí i státu a vlastně ji tak i spoluutvářeli. Možnost měla i občanská sdružení.
Výhodou budované varianty je schování železničního provozu mezi Invalidovnou a Karlínem do tunelů pod vrchem Vítkov. Toto byl zásadní zlom v řešeních předkládaných do roku 1990, kdy se vždy uvažovalo s koridorem šesti až osmi kolejí procházejícím po karlínském svahu vrchu Vítkov a tratí oddělující městkou část Žižkov od tohoto přírodního útvaru. Schování tratí do tunelů vše náhle změnilo, nad Karlínem nepovedou trati, Žižkov bude spojen s klidovou zónou Vítkova po celém jižním úpatí vrchu. Bohužel tvar a poloha vrchu Vítkov a okolní zástavba vůči Hlavnímu nádraží neumožní dotáhnout trati Nového spojení v tunelech až na severní zhlaví této centrální železniční stanice v hlavním městě jako je tomu na opační straně u vinohradských tunelů. Je proto nutné překlenout tento přibližně pět set metrů dlouhý úsek železniční estakádou, které musí umožnit i mimoúrovňové křížení s velmi frekventovanými ulicemi Trocnovskou, Husitskou a Seifertovu. Toto vedení tratí nad terénem, současně s předpokládaným uvolněním drážních pozemků pro potřeby města, však na druhé straně vytváří nezbytný předpoklad pro možnost nového řešení prostoru mezi Bulharem a Muzeem armády a to včetně dnes připravovaného železničního muzea.
Rovněž situování východních portálu má své důvody, které prakticky nelze měnit. Poloha tunelů ve vrchu Vítkov je dána především existujícími stavbami v podzemí tohoto kopce jakými jsou tunel pro pěší, kolektor PRE, štola kanalizačního sběrače, podzemní prostory CO, stávající železniční tunel. To vše tam prostě je a nové tunely to musí respektovat. Přesto se podařilo nalézt takovou polohu východního portálu, která stávající zařízení respektuje a zároveň umožní vyřešit průplet tratí v prostoru svahu nad ulicí U Sluncové. Kdo zná tuto lokalitu (mezi Krejcárkem a Balabenkou), ví v jakém stavu. Tyto neudržované drážní pozemky dávají prostor pro zřizování černých skládek, pěší pohyb lokalitě vyžaduje notnou dávku odvahy a fyzické zdatnosti. Stavba Nové spojení má ambici toto lokalitu zkulturnit a neudržované uzemí urbanisticky dotvořit, především zelení a parkovou plochou.
Budované řešení je stabilizované a jakýkoliv zásah do její koncepce stavbu zastaví na dlouhá léta, ne-li úplně. Presentace možných „drobných“ úprav současného řešení s dalekosáhlými blahodárnými účinky na hlavní město a tím i jeho obyvatele je jenom matením veřejnosti, a pan inženýr Klika to dobře ví. Mělo by to vědět i občanské sdružení „Ateliér pro životní prostředí“, které se údajnou možností alternativního řešení chlubí. Měl jsem možnost se s ní seznámit. Byl to obrázek velikosti dopisní obálky a dvě strany textu. Ani se nedivím, že na něj odpovědné orgány státu, středočeského kraje a města a železniční složky nereagovaly. Dovolím si tvrdit, že reálnost technického řešení velké dopravní stavby v intravilánu města, jakým rozhodně Nové spojení je, je nutno doložit řešení minimálně v situaci 1:1000 s popisem směrových a výškových parametrů a souvislostí k okolí. Bez těchto základních podkladů a informací je o jakékoliv alternativě či úpravě stávajícího řešení naprosto zbytečné hovořit, prostě reálně neexistuje.

Jirka20.8.2004 - 0:09

Pro pana Zárubu
pokud není dost peněz rozhodně to neznamená, že by se mělo rozestavět co nejvíce staveb a stavět je déle než je optimální doba výstavby. V extrémním případě to může dopadnout jako mrakodrap na Pankráci, bazén v Troje, či mosty protektorátní dálnice.

Jirka20.8.2004 - 0:10

Pro pana Pomykáčka
je škoda, že pan Klika někdy nenavštíví tyto stránky. Mohl by jste prosím za něj stručně popsat jeho alternativní řešení a možné „drobné“ úpravy stávajícího stavu. Nebo dát odkaz na tu obálku a dvě strany textu. Děkuji

Ivan Pomykáček20.8.2004 - 6:32

Pro pana Jirku

pokud máte zájem dozvědět se něco více je nutno kontaktovat "Ateliér pro životní prostředí" http://atelier.ecn.cz. Já jsem tam bohužel nic k Novému spojení nic nenašel, ale Vy možná bude úspěšnější.
Promiňte, ale „alternativním řešením“se dále nehodlám zabývat. Důvod tohoto jsem sdělil v předchozím příspěvku i s rozborem. Rozvádět tady dalekosáhlou diskusi na jedním schématem tratí (to je ta dopisní obálka velikosti A5) a dopady jeho technického řešení bez dalších podkladů (situace alespoň 1:1000, příčné řezy) jako technik naprosto odmítám.

Slídil20.8.2004 - 15:35

To Jirka: Jste si tak jistý, že je nenavštěvuje ? Oni jsou, totiž, všichni demagogové hrozně opatrní, případná konfrontace je pro ně nežádoucí. Na http://zpravodajstvi.ecn.cz/index.stm?apc=zzvx1--&x=194181 jsou jakési návrhy, ale ne moc konktrétní. Jediné, co je konkrétní, je návrh na zřízení zastávek v Karlíně a na Krejcárku, což už se tady řešilo, jaká je to hovadina.

Ivan Pomykáček20.8.2004 - 16:36

Pro pana Slídila a Jirku

Panu Slídilovi mnohokráte děkuji za pomoc a nalezení žádaného, mě se to nepodařilo. Na uvedené adrese je skutečně ona tisková zpráva "Ateliéru pro životní prostředí" na kterou jsem na požádání Večerníku Praha reagoval svým zde níže uveřejněným článkem (20.8.2004 - 6:32). Pro pana Jirku je příspěvek pana Slídila návod, jak najít požadované. Jestliže pan Slídil v článku nic konkrétního nenašel, je to proto, že nic konkrétnější zde ani najít nemůže protože to neexistuje. Pokud si pan Jirka uvedený článek přečte (sloužilo též tisková zpráva Ateliéru pro ČTK), přečte si v podstatě repliku dožadovaného "alternativního řešení", nic jiného jsem dříve neviděl a pravděpodobně ani neuvidím. Tolik pro pana Jirku.

Ještě k těm přetřásaným zastávkám: zastávka Karlín je mimo rozsah stavby Nového spojení a může být realizována kdykoliv, například současně s rekonstrukcí úseku trati mezi Masarykovým nádražím a tunelem pro pěší Karlín - Žižkov. Zastávka Krejcárek je mimo reálné technické řešení = nelze ji z technických důvodů, zejména s ohledem na požadované výškové a směrové poměry navrhovaných tratí, vybudovat.

P_V20.8.2004 - 20:16

http://zpravodajstvi.ecn.cz/index.stm?apc=zzvx1--&x=194181

Jirka21.8.2004 - 22:10

Děkuju za odkaz. Až se vrátím z dovolené pokusím se k tomu napsat nějaký nestranný komentář.

Tomáš Zárubazaruba.tomas@post.cz22.8.2004 - 18:03

K zastávkám: Krejcárek by stejně ani neměl valný význam, beztak by se k němu muselo tramvají, navíc by mohl překážet R. Zato za Karlín bych se přimlouval - "dolů" budou jezdit jenom Os, takže by to nemuselo tak vadit. A v oblasti kolem Křižíkovy vzniká docela rozsáhlá obchodně-administrativní oblast, která by mohla být celkem zajímavá z hlediska příměstské dopravy.

Slídil24.8.2004 - 12:00

Pokud by zastávka Karlín měla být až mezi odb. Sluncová a odb. Hrabovka, t.j. tam, kde kdysi byla, tam by její zřízení asi neměl být problém. Záleží jen, jestli by nedocházelo k velkým zdržením na traťových kolejí, které jsou ve špičce asi dost vytížené. Jen nechápu, proč to "Ateliér" motá do akce NS.

Design CTECH.CZ ©2005